Jsem rád, že je socialismus pryč, ale musím sportovně uznat, že jsem měl za socíku hezký dětství. I škola byla fajn a vlastně i v tom pionýru byla zábava, protože ideologie v něm bylo minimum, měli jsme rozumný vedoucí.

Taky jsem měl hezké dětství.

Měl jsem štěstí na inteligentní učitele (i pár dementů v dresu KSČ). Těch slušných ale bylo více .

Jiskra ani Pionýr jsem nikdy nebyl (uliční organizace rozhodla, že otec je třídní nepřítel). Je ironií, že jsem se později stal vedoucím v Pionýru (přestože jsem jím sám nebyl). S kamarádem jsme vedli kroužek stolního tenisu a s druhým kroužek elektroniky. Prostě - měli v organizaci kukačku .

Ti malí kluci a holky netušili, že je nevede třídní přítel . Přesto byl velký zájem.

Vracel jsem to, že jsem si jako žák ZDŠ užíval letecko-modelářského kroužku ...

Dobře napsáno, ode mne karma a už čekám jen na minus od Radima Kacíře.

en kacíř je už fenomén! U mě ale neřádí, nebo jsem si nevšimla.

Já jsem naštěstí při nástupu do první třídy zažila mírný pokrok - už se smělo psát levou. Ale stejně mě učitelka z nějakého důvodu nesnášela, nevzpomínám na to ráda.

Díky za pěkný článek, Zuzko.

Jejda, úplně jsem zapomněl, jak se říkalo normalizační "tajné policii" Gustapo!

1.Vyjmenujte studijní/učňovské obory tehdy a dnes, které mělo smysl po ZŠ studovat. Dost brutálně se nám ten okruh zúžil, pokud tedy nechcete pracovat za dvacku měsíčně.

2. Tak schválně, kdo si dnes může dovolit koupit děcku aktovku z pravé kůže? Kupujene umělohmotné cosik, co jen s velkým štěstím vydrží jeden školní rok.

Nikdo, protoze aktovky uz davno neexistuji. Deti nosi skolni ruksaky.

Johohó ta titulka Ti sluší

Zasloužená karma.

krásně jsi to shrnula Zuzi-bačkory přezkáče a krepsilonové punčocháče se nedají zapomenoutkarma a dík za pěkné čtení

Copak krepsilon, to už je úplně moderní doba, ale tlusté bavlněné punčocháče, které se při každém praní srazily. Vždycky jsem strčil nohy, kam až to šlo, pak vzala máma punčocháče za boky a mě do nich sklepávala, dokud jsem nesjel až do špiček.

Jak tak nostalgicky vzpomínáte, jak to bylo dobrý. Já nemám rád davy lidí. Co by se stalo, kdybych prostě nešel do průvodu. Chci znát nejhorší možnou variantu.

Vyhostili by vás na Západ. Tam by vás vykořistil kdejaký zloduch.

I na nehezkou dobu se dá vzpomínat hezky. Ale vrátit bych se tam nechtěl a jsem rád, že je to pryč.

Emrichu, přesně!