Krásný článek! A fotky také! Vyrostla jsem v tom "žlutém domě" a Vaše rodiče jsem znala. Měli jsme je (i s mými rodiči) moc rádi. Vaše maminka mi dávala hašlerky a byla moc milá :) Ale víc si pamatuji Vašeho tatínka. Jsem moc ráda, že jsem ho mohla poznat... i když mě mrzí, že jsem ho znala jen jako dítě a nemohla jsem si s ním nikdy popovídat o umění... Přeji Vám šťastný "nový" život! Petra

Já vím, Vy jste ta malá Petruška, moje maminka Vás měla moc ráda...

Tak prostě krásné, jako pohlazení... už jsem v pozdním podzimu života... a tak i slzička ukápla...

díky, někdy se slzy objeví ani nevíme jak

Zuzanko, krásně napsané a jímavě nafotografované. Je dobře, že pořád ještě existuje hodně míst ve Vaší milované České Třebové, které se od Vašich vzpomínek od dětství stále neliší. Je mi jasné, že Vám teď pomáhají, vyrovnat se s Vašimi osobními bolestmi. A je dobře, že je nacházíte. "Rozvod" tvrdě rozstříkne hladinu lidského vědomí, jako kamenná kostka, vhozená do vody. Ale čas hladinu nakonec opět promění v zrcadlo, které odráží celé nebe. Velmi Vám držím palce a pozdravuji.

Moravské

Moc Vám držím palce! A také velice doufám, že máte vše potřebné ke klidnému a důstojnému životu...

Moravská Třebová je krásné město. Jistou dobu bylo jaksi "pozapomenuté", ale možná i proto se tam uchovala řada vzácných staveb a duch starosvětského prostředí

Zásluhou mého táty se město stalo městskou památkovou rezervací, proto bylo zabráněno zbourání renesančních domů na náměstí a vybudování socialistických staveb typu "obchodní dům"

Zuzano, potápěči mají na svém těle olověná závaží, aby se lépe zanořovali. Po jejich odhození v případě nějakého velkého karambolu stoupají strmě na hladinu. Nemusí to být hned za rozzářeným sluncem a svobodným nádechem omračujícího ozónu. Jen vykročení z beznadějných hlubin, a nádech-výdech prostý, neokázalý, nehřmotný. Vím o tom něco z osobní zkušenosti. A radím nejméně rok nové kapitoly velké knihy emocí a lásky neotvírat, dokud nejčerstvější rány čas aspoň lehce nezhojí. Myslím, že to doporučují i psychologové. A co má přijít, ať pak přijde.A třeba někdo "pomalu zavolá mé jméno", jak hezky napsala moje dávná známá, básnířka Sylva Fischerová. Já budu v každém případě držet palce. A Moravská Třebová? Můj bratr si tam našel manželku, můj otec v osmatřicátém odtud stěhoval vojenské gymnázium do vnitrozemí, spousta vzpomínek...Dík za krásné fotky.

Josefe, už se o sebe nebojím :-)

Zuzanko, moc pěkné zastavení, nadechnutí a vykročení!

A máš moc pěkné fotky. Laskavárna mě okouzlila. A selfíčko taky.

Laskavárna je mimořádná, jen jsem tam nechtěla moc fotit, byli tam hosté a personál moc roztomilý

Moc hezké fotky. Dýchá z nich atmosféra klidného místa, které pohladí duši.

Před 5 lety jsem udělal stejný rozhodnutí. Nebylo to jednoduchý, tak vím, o čem píšeš. Utnul jsem 27 letej vztah a šel dál. Zpočátku klopytani, ale pak to jelo jak mělo. Preju ti, aby se ti vykracovalo jako mně - s lehkostí, radosti a zvědavosti na dny příští. A dík za tu Trebovou, když je třeba, víš kam zajet. Pusu

Marku, už teď si vykračuju, jen ještě malinko tápu...

parádní foto výlet

Zuzko, moc držím palce, užívej svobodu. Děkuji za krásnou procházku po Moravské Třebové.

Soňo, i já děkuju