- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To je super, Zuzko. Jako sborový fluktuant (jak šel život a mé stěhování se po republice) mohu jen přisvědčit, že ten pocit sounáležitosti a souznění s hudbou a dalšími dušemi je naprosto úžasný, originální.
A to dokonce i ve chvíli, kdy zpíváte s lidmi, které neznáte osobně. Každoročně se takhle scházíme, členky několika sborů i invidiuálové, jako jsem už několik let já, hudebníci místní, přespolní i zapůjčení, ale stále se vracející, sólisté, zazpívat si Rybovu Mši vánoční. Ač se s málokým z nich během roku vídám, přijdeme, stoupneme si na své místo, dirigent mávne, zazní první tony a hudba nás úplně všechny pohltí. Ať nás na jevišti, tak diváctvo v hledišti. Mám pak nadlouho pocit propojení...
A Vaše vyprávění mi vyvolalo ještě jednu vzpomínku. Totiž, jak jsme v několika lidech nacvičili a nazpívali Handelova Mesiáše, abychom, pod taktovkou dirigenta jihočeské filharmonie, pomohli vydělat peníze na přestavbu modlitebny CB (Církve Bratrská) v ČB.
Přeji Vám ještě spoustu takových krásných zážitků.
Dášo, moje řeč! Každoročně zpíváme Rybovku několikrát a vždycky se dostaví bývalí zpěváci...je to jistota, že se díky Rybovi sejdeme.
Nejpozději o Vánocích, ale to už hoří termín..