Podvazky, punčochy, punčocháče, a taky podprsenky
„Tati, a to budu muset taky nosit?“
Seděli jsme s tatínkem vedle sebe a koukali na maminku, jak se obléká. Tatínek koukal obdivně, já vyděšeně. Maminka se zrovna soukala do podvazkového pásu. Pak si natáhla punčochy a postupně je připínala takovými čudlíky k pásu, o němž jsem si myslela, že je to nejděsivější část jejího oblečení.
„No jo, holčičko, jednou si to taky oblíkneš,“ usmál se táta.
„Tak to si teda nedokážu vůůůbec představit.“
„Já si zase nedovedu představit, že bych musel nosit podprsenku. Jen si ji zapnout na zádech, to je skoro nemyslitelný. Rozepnout jo, to umím,“ zasnil se tatínek.
Těšila jsem se, až budu velká a bude ze mě krásná slečna. Měla jsem oprávněné obavy, jestli to zvládnu. Kupříkladu jsem si nedovedla představit, co si počnu, když mě bude bolet břicho. Tatínek si s tím starosti nedělal, ale o mamince jsem si myslela, že ji nikdy nějaké břicha bolení netrápí, na rozdíl ode mě.
„A jak to mám udělat, až budu velká a budu mít manžela?“ opatrně jsem se na tento problém rodičů zeptala.
Maminka řekla, že od toho je záchod, a když budu cítit, že je na cestě prdík, uchýlím se tam. Táta se smál a pravil, že si s tím nemusím zas tak moc lámat hlavu, je to přece normální, a i maminka občas na záchod nedojde. Maminka se ohradila, že před tatínkem přece ona nikdy!
„Ale jo, ovečko,“ smál se tatínek, „když spíš, tak o tom ani nevíš, a ty vždycky usneš mnohem dřív než já.“
Maminka se nejdřív styděla, ale pak se smála i s tatínkem. Pochopila jsem, že před manželem můžu někdy i prdět, když to bude nevyhnutelné.
Ovšem ten podvazkový pás, punčochy a podprsenka, ty mi dělaly vrásky.
Moje o sedm let starší sestra Lenka mi byla velkým vzorem hlavně co se oblékání a líčení týká. Když chodila do tanečních, nemusela se už soukat do podvazkového pásu a punčoch. V rámci pokroku, jenž se nevyhnul ani socialistickým zemím, mohla nosit punčocháče. Byly ovšem v té době podpultovkou a Lenka vlastnila, považte (!) dvoje, což byla veliká vymoženost. V období, kdy měla jen jedny, vynalezla způsob, jak je mít pořád čisté. Ledva přišla domů, hbitě je vyprala ve vlažné mýdlové vodě, opatrně vyždímala a posléze zarolovala do ručníku. Mačkáním roličky z nich vydolovala veškerou tekutinu a za chvíli je mohla znovu oblíknout. Běda, když na nich uteklo očko! To se pak použil lak na nehty, samozřejmě bezbarvý, aby očko zafixoval. A když už se punčocháče nedaly obléct kvůli velké oční poruše, musel tatínek štandopéde vyrazit do města, a tam opatřit punčocháče nové. Výhoda mít za tatínka doktora na malém městě.
Když jsem já šla do tanečních, měla jsem už punčocháčů mnohem víc. Podvazkový pás a punčochy jsem nikdy neoblékla, ačkoliv … když si vzpomenu na tatínkův obdivný pohled na ten maminčin, možná jsem ho měla v jistých chvílích zkusit oblíknout…
Podprsenka mi později starosti nečinila. Toužila jsem po ní, leč příroda mi nebyla nakloněna. Dlouho předlouho jsem ji nepotřebovala, a když jsem si v šestnácti konečně svou první podprdu velikosti 0 oblíkla, měla jsem pocit, že teprve teď jsem plnohodnotnou slečnou… dnes můžu sobě i vám přiznat, že jsem ji fakt nosit nemusela a bez ní to bylo mnohem pohodlnější.
Tyhle vzpomínky se mi honily hlavou, když jsem uklízela v šuplíku, plném průsvitných ponožek, punčocháčů a podkolenek, co stojí pár babek, a když na nich pustí očko, letí hned do koše. Pokrok nezastavíš…
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová
Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...
Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy
Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Prodej bytu 3+1 v Příbrami, ul. Družstevní
Družstevní, Příbram - Příbram V-Zdaboř
3 500 000 Kč
- Počet článků 428
- Celková karma 33,06
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz