Jak jsem málem neodvolila kvůli nepřekonatelné překážce
Minulý týden jsme s divadlem vyrazili šířit kulturu do míst hodně vzdálených od naší domovské scény v (skoro) srdci Prahy. Zájezdy s divadlem jsou samy o sobě dobrodružné, protože nikdy nevíte, do čeho jedete. Nemáte prověřené zázemí, a co divadlo, to originál.
Já na svých bedrech nesu velkou zodpovědnost. Rekvizity a kostýmy musejí být zabalené všechny, nic nesmí chybět. Tentokrát jsme jeli do dvou měst daleko na Moravu. S sebou jsem si navíc vezla nepříjemnou rýmu a kašel, nezpůsobenou ani tak virózou, jako silnou alergií. Moje alergie si moc nerozumí s prachem a kdoví čím ještě. Prachu je v divadle jako v dole. Na ten divadelní prach jsem si jakž takž zvykla, jenže v našem domě začala rekonstrukce vnitřních prostor, a to byste nevěřili, co takové škrábání zdí a vybourávání staré dlažby a obkladů učiní s alergikem. Když je doškrábáno a dobouráno, není ještě všemu konec. Zdi se penetrují sajrajtem, a to jsou v pozoru nejen moje dýchací cesty, ale i žaludek.
Uprostřed těch stavebních prací jsem odjela s divadlem v pondělí, a vrátila se ve středu. Ledva jsem odložila kabát, objevil se pán, co sepisuje jednou za rok spotřebu vody a topení. Musel se chudák po domě pohybovat za velmi ztížených podmínek, ale to nebylo nic proti tomu, jak se v pátek po domě pohybovala paní, co sepisuje spotřebu plynu! Když na mě zazvonila a já otevřela, naskytl se mi pohled na čerstvě (!) vybetonovanou podestu, a to nejen v mém patře, ale v celém domě. Paní stála na schodech a obě jsme vymýšlely, jak bez úhony vstoupí ke mně do bytu. Paní byla naštěstí mladá a šikovná. Otevřela jsem dveře dokořán, ona se odrazila a hup! Chytila jsem ji na svém prahu. Jak se pohybovala v ostatních patrech, nemůžu bohužel informovat, můžu jen doufat, že to zvládla stejně jako u mě. Dost se ovšem naskákala.
Pátek, volební den, a já jsem měla přede dveřmi bytu čerstvý beton! Naštěstí na schodišti brousil zdi mladík, který mi ochotně poskytl pomoc a na schodech mě chytil. Přeskočila jsem bez úhony. Do volební místnosti jsem vstoupila sice zaprášená, leč bez betonu na botách.
Nazpátek jsem to zvládla i bez mladíka. Nejvíc práce mi při manipulaci nad čerstvým betonem dalo zamykání při odchodu a odemknutí při příchodu, kdy jsem musela natáhnout ruku za hranici svých možností a pod hrozbou vymknutí ramene.
Nepřekonatelná překážka se ukázala býti překonatelnou. Pak už zbývalo čekat na výsledek voleb a na zatvrdnutí betonu. Oboje dopadlo dobře. Jo a s divadlem jsme taky měli velký úspěch.
Byl to bezva týden. Pokud se někomu může zdát, že to s tím dobrodružným životem trochu přeháním, má možná pravdu, že není dobrodružný. Já si ale myslím, že stačí jen chtít a dobrodružství si vás najde.
Finn má rekonstrukci i volby na háku
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Zuzana Zajícová
Nejlepší večírky jsou ty, na kterých jsem nejmladší a nejkrásnější
Konec roku je zasvěcen večírkům. Scházejí se příbuzní, kteří na sebe nemají jindy čas, a kamarádi, aby se radovali, že se spolu dožili konce roku.
Zuzana Zajícová
Odešel jeden z nás...
Zemřel Josef Prouza... bloger a kamarád... další jeho články si už nepřečteme... poslední napsal 30. listopadu...
Zuzana Zajícová
Před vánocemi to houstne
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na ně prostě vykašlu. Jenže něco jiného je říkat si, a něco úplně jiného je holá skutečnost.
Zuzana Zajícová
Jen takový blogerský povzdech
Závidím svým blogerským kolegům. Není to nic k chlubení, ale je to tak. Stydím se, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu udělat.
Zuzana Zajícová
Zač je v Pardubicích perník aneb Sraz blogerů v San Piegu
Blog neslouží jen k psaní blogů, ale taky k seznámení a posléze k utvrzování kamarádství pravidelně dvakrát za rok
Zuzana Zajícová
Jak jsem se odvážila navštívit blešák
Jsou místa, která jsem nejen nikdy nenavštívila, ale navštívit ani nechci. Pokud se ovšem ve mně sem tam neprobudí moje potlačovaná dobrodružná povaha.
Zuzana Zajícová
Jak jsme bydleli na zámku
Konečně se mi splnil sen. Poznala jsem, jaké to je, bydlet na zámku, a já vám o tom podám pravdivou zprávu.
Zuzana Zajícová
Desatero slušného chování aneb Jak si nikdy neutrhnout ostudu
Ledva jsem počala rozum brát, naučila mě maminka, kterak se chovat ve společnosti, abych si neutrhla ostudu. Já vás nyní s maminčiným desaterem seznámím.
Zuzana Zajícová
Jak jsem se ocitla na krok od nebe...
... a se mnou i kamarádi, co s nimi zpívám ve smíšeném sboru Gaudium Praha. Je to nejlepší způsob, jak přivítat léto. Odjet tam, kde je to jen kousek, a jste v nebi.
Zuzana Zajícová
Co to pořád mají české celebrity s těmi důchody?
Každou chvíli na mě na internetu vykoukne stížnost ohledně výše důchodu. Tu Vondráčková, pak zase Žilková nebo Obermaierová...
Zuzana Zajícová
Podvazky, punčochy, punčocháče, a taky podprsenky
Být krásnou a žádoucí, to dá někdy po čertech práci. Když jsem byla malá, dost mě děsilo, že budu muset nosit punčochy a podprsenku. Zavánělo mi to středověkou mučírnou.
Zuzana Zajícová
Cucflek (pojednání, hodící se k pučícímu jaru)
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto.
Zuzana Zajícová
Jak jsme se srazili my, co spolu tady na blogu kamarádíme
Stalo se tradicí, že se dvakrát ročně sejdeme, protože nám prostor zde na blogu nestačí. Musíme všechno probrat in natura a ještě u toho probírání stihneme objevovat krásy naší rodné hroudy.
Zuzana Zajícová
Luxování a mytí nádobí je asexuální
Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě donutilo k hlubokému zamyšlení, jak na tom vlastně jsem já, škopek nádobí, vysavač a sex.
Zuzana Zajícová
Volha a já
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 428
- Celková karma 30,52
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz