Migrantka a Casanova

Kdo by neznal slavného milovníka... většinou je i známo, kde charismatický a vzdělaný Giacomo Casanova dožil svůj bezesporu bohatý milostný život. Ano, na zámku v Duchcově, a tam jsem směřovala i já, ještě pořád migrantka.

Za mou cestu do Duchcova může covid. Koupila jsem k vánocům svému synkovi a jeho dívce pobyt v hotelu Casanova v malém městečku Duchcově, jednak kousek od sjezdovek v Krušných horách,  jednak kousek od bazénů v Teplicích. Synek se hned po vánocích s dívkou rozešel, čímž jsem  logicky předpokládala, že romantický pobyt ve dvou je v propadlišti dějin. Pak nastala doba covidová a život dostal úplně jiný směr. 

Jenže voucher na pobyt kupodivu nepropadl. Do pošty mi přistála nabídka, která se neodmítá. Kvůli covidu posunuli termín. Tak jsem se sebrala a věrna svým zásadám života na svobodě jsem se do Duchcova a hotelu Casanova vydala sama. Jsem zběhlou uživatelkou internetu, to jako jo. I nalezla jsem si veškeré informace o Duchcově i o tom, jak se tam nejlépe dopravím. Kousek od centra jsem objevila ulici Nádražní a příslušné koleje. I zakoupila jsem si lístek na vlak s přestupem v Ústí nad Labem.

Počasí mi přálo, cesta do Ústí byla příjemná a já nasedla do osobáčku směr Duchcov. Byl to courák, co staví v každé i sebemenší vesnici, ale já nikam nespěchala a radostně se kochala krajinou, kterou jsem do té doby neznala. Duchcov má, jak jsem si zjistila, přes osm tisíc obyvatel, tudíž žádná malá prdýlka. Zaskočilo mě, že vlak v Duchcově, na rozdíl od pidi vesniček, zvících tři baráky,  staví jen na znamení. Zmáčkla jsem tlačítko a jako jediná v Duchcově vylezla z vlaku. A to mě teda polilo horko, to vám povím! Byla jsem uprostřed polí, město široko daleko veškerý žádný. Slezla jsem po zarostlé pěšince z kolejí na úzkou silnici a mrkla do mapy v mobilu. Duchcov byl někde v dáli skoro čtyři kiláky cesty! To byla první, a taky poslední vada na třídenním pobytu v Duchcově, pokud nepočítám nenaladěnou televizi v pokoji, s čímž jsem si hravě poradila. Jako migrantka jsem totiž v lecčems soběstačná a mezi moje nově nabyté  dovednosti patří i ladění televizních kanálů. Další obyvatel pokoje si už může vybrat mezi čtyřiceti programy, pokud si ovšem koupí novou baterii do ovladače.

Nádraží mají v Ústí nad Labem hezký, na rozdíl od Duchcova, kde nádraží zbourali. Bohužel matou nebohé poutníky, když zapomněli přejmenovat ulici Nádražní...

Hotel Casanova, jediný ve městě, má bezva polohu přímo u rybníka Barbora

a v samém sousedství je kaple svaté Barbory.

Duchcov má malebné náměstí, jemuž vévodí zámek. Pokud byste  na něm hledali obchody, restaurace a kavárny, nenaleznete. Vlastně v celém Duchcově je to problém, zato lze vidět hodně zavřených a dost zchátralých objektů. Taky turistů se tu vyskytuje málo, sever moc netáhne.

Výjimku tvoří Eichlerova kavárna, která je napůl kavárnou a napůl pivnicí, což je na první pohled patrné na kavárensko pivní zahrádce. Ale kafe tam mají dobrý, a zřejmě i pivo, vzhledem k velké návštěvnosti. Já jsem si dala kafe a seděla v části určené kavárenským povalečům.

Tahle sice omšelá leč půvabná vila je sídlem církve husitské, ač se  z dálky zdálo, že je vybydlená.

I tahle vila se mi líbila

Kromě zámku stojí za návštěvu i duchcovské muzeum a v ní expozice věnovaná, jak jinak, životu nejslavnějšího obyvatele Duchcova.

Z muzea se konečně mrkneme na zámek, ovšem nejdřív se projdeme zámeckou zahradou. 

Zvenku je státní zámek ošuntělý a přiznám se, chybí mi květiny, které podle mého k zámku prostě patří. Ovšem vnitřek, to je jiná. Vnitřní prostory jsou noblesní a je radost v nich pobýt, i když jen na chvíli. Casanova zde našel na konci svého života důstojné útočiště.

Zrcadlo v hudebním salónu je nádherně průzračné a věk se na něm vůbec nepodepsal. Jeho převoz z Benátek byl oříškem, který ovšem důmyslní tvůrci hravě rozlouskli. Zrcadlo celé zapatlali máslem, to ztuhlo a sklo bylo jako v peřince. V Duchcově si potom mohli dlouho mazat chleba máslem.

Proslulá duchcovská knihovna už zdaleka není co bývala za časů, kdy ji spravoval Casanova.

Postel samotného záletníka se zdá být malá, a taky tomu tak je, ačkoliv byl Casanova vysoký. Jenže dřív se spalo vsedě, leželo se až v rakvi.

Poslední růže od Casanovy...

Druhý den jsem se vydala do nedalekých Teplic. Autobusy Duchcov - Teplice jezdí každou chvíli. Teplice mě příjemně překvapily. Tak se tam pojďte mrknout se mnou. Nejdřív na Zámecké náměstí.

Z náměstí to vezmeme přes nádherný park kolem Císařských lázní.

Tohle prasátko prý za všechno může, i když chudák obětovalo svůj život. Spadlo do horkého pramene... lázně Teplice byly na světě.

V Teplicích jezdí trolejbusy. Nejela jsem v něm, ale fotku jsem si neodpustila.

Vrátila jsem se do Duchcova a večer vyrazila na procházku k rybníku. Barbora je plná vodního ptactva a hlavně je na jeho břehu letní scéna. A já měla to štěstí, že tam můj poslední večer v Duchcově měla koncert skupina Poutníci! To mi samozřejmě nemohlo ujít. Poutníci slaví 50 let na hudební scéně a taky křtili svoje poslední cédéčko. Takže na konec se projdeme kolem Barbory a poslechneme si bezva muziku.

Zpátky do Prahy jsem pochopitelně zvolila jiný způsob dopravy. Autobus. Z Duchcova do Teplic je to jen sedm kilometrů a z Teplic do Prahy jedete hodinu. Takže příště do Duchcova jedině autobusem! 

Jedna poznámka pod čarou: škoda, že jsem se s Casanovou minula v čase. Tuším, že bychom si rozuměli; on migrant, já migrantka...

Poutníci... už s nimi není Rudolf Křesťan, ale zpívá jim to pořád bezvadně. Tak tady jsou  písničky z dob, kdy s nimi ještě zpíval a hrál, ty první dvě zpívali Poutníci na duchcovském koncertu.

https://www.youtube.com/watch?v=pObv1UnQ1_M

https://www.youtube.com/watch?v=kLDf0UarhsA

https://www.youtube.com/watch?v=R2IZE5mSW8g

A tady ještě bonus - Druhá tráva a Robert Křesťan...

https://www.youtube.com/watch?v=5A04TEfM8po

https://www.youtube.com/watch?v=969SdoaLTk8&list=PLWZFyta7E5v4D2R0P9kN6YjuIlhvXB2Gj

https://www.youtube.com/watch?v=8XVIezahb_Y&list=RD8XVIezahb_Y&start_radio=1&t=29

... a kdyby mi někdo chtěl napsat píseň, tak by mohla znít nějak takhle...

https://www.youtube.com/watch?v=-_yArjdx3X4

...smutno mi je, tak smutno... jen někdy...