Turecko, ó Turecko!

Letos jsme se s panem Zajícem rozšoupli. To jsme nejdřív letěli do Londýna, pak jeli k rakouským jezerům, a nakonec jsme si ještě váleli šunky u Egejského moře.

Naše finance se ztenčily na nejnižší možné minimum, ale co už. Dokud udržíme myšlenku, moč a chodíme po svých, není radno odkládat cestování. Situace se může kdykoliv změnit.

Vlivem nepříznivých podmínek na domácí půdě, a taky vlivem napadení mého organismu virózou střevní, jsem týden před odletem do kýžené destinace nebyla v cajku. Prostě mi nebylo dobře po těle ani po duši. Moře je lék, říkala jsem si, tam se spraví tělo i duše.

Cesta do Turecka tentokrát na rozdíl od londýnské anabáze proběhla bez zádrhelů. Trochu nás ovšem vyvedla z rovnováhy průvodkyně, jež nám hned při cestě z letiště do hotelu oznámila, že den před naším příletem se na Egejské riviéře ženili všichni turečtí čerti. Totéž se očekává v příštích dnech, ovšem ještě o něco divočejší veselka. Doufala jsem, že se stihnu aspoň vykoupat v moři, než se to přižene.

Hotel, okolí i moře splnilo naše očekávání. Jen pláž byla kapánek menší, než bych u tak velkého hotelu a bungalovů k němu přilehlých čekala. V sezóně bych tam teda být nechtěla.

Na vedro jsme letos tak nějak zvyklí z domova, proto jsme tentokrát vydrželi bez problémů turecké slunce, aniž bych se spálila. Jen moře bylo po té vypečené čertovské svatbě vzhůru nohama a naznalo citelného ochlazení. Pouhých 22 stupňů mělo, představte si!

Naše turecké lenošení bylo přerušeno slibovanou nepřízní počasí. Naštěstí to nebylo tak divoké, jak se původně předpokládalo. V pondělí se zatáhlo a pršelo! A bouřka byla! Nejen na nebi, ale i v útrobách pana Zajíce, jenž udělal dietní chybu. Využil proto špatného počasí k pobytu v pokoji, respektive na záchodě. Já si užívala stavu osamělé ženy v hotelovém komplexu a nikterak mi to nevadilo. Ono zase tak moc nepršelo, teplo bylo taky, takže jsem si to docela užila.

Jenže! Nechval dne před večerem! Druhý den ráno byla obloha jako vymetená a stejně tak v útrobách tentokrát mých. A to jsem neudělala žádnou dietní chybu! I já jsem strávila dopoledne místo na pláži u moře v pokoji co nejblíž záchodu…vypečená dovolená!

Po zbytek tureckého nicnedělání jsem mohla zahodit svůj allinkluzivní pásek, neboť pouhý pohled na ty hory jídla mi stačil. Zkrátka jsme se s panem Zajícem drželi zkrátka, a to způsobilo, že jsem z dovolené přiletěla o tři kila lehčí, což se mi stalo poprvé.

Nyní trochu foto dokumentace, abyste si udělali představu, jak krásně je na Egejské riviéře. Cestování zdar! A hlavně se teda nepodělat…