Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jak jsem se opila s Karlem Gottem

Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou kariéru rozjetou na plný koule, já tu svoji teprve budovala.

  „Potřeboval bych tvou spolupráci.“

To pravil architekt Franta Svoboda. Zastihl mě v pilné práci v mém kutlochu nad malírnou. Byla jsem tehdy pár let malířkou pozadí v Československé televizi, a jako taková jsem tvořila pozadí, nápisy a rekvizity do pohádek, inscenací a vůbec všeho, co v té době televize produkovala.

Frantova věta mě nikterak nezaskočila, protože byl jedním z několika televizních architektů, s nimiž jsem pravidelně pracovala. Zaskočilo mě až jeho další upřesnění spolupráce.

  „Natáčíme s Karlem Gottem vánoční pořad a po mně produkce chce věc zhola nemožnou. Stvořit na jeden den dole na Václaváku vánoční trh se vším všudy.“

Nevídaná věc uprostřed tuhého socialismu… atmosféru vánočních trhů jsme znali jen z obrázků z kapitalistické ciziny. U nás se to nenosilo. U nás bylo šedivo a smutno i o Vánocích.

Franta mi vylíčil, co všechno si na takovém vánočním trhu představuje, a co všechno musí opatřit.

  „Všechno jsem schopnej zařídit. Ale jedno neumím. Obrázky do stánku, který si bude Karel Gott prohlížet. A který budou krásný. A vánoční. A to umíš jenom ty.“

Polkla jsem. Malovala jsem tehdy  malé obrázky pro svoje kamarády. Rámečky mi vyráběl kamarád, byly keramické, oválné a kulaté. Hranaté mi vyráběl jiný kamarád ze dřeva. Byla to bezva spolupráce. Za deset rámečků si vzali jeden hotový obrázek.  Tehdy nebyl nikdo, kdo by takhle maloval, na rozdíl od současnosti.

Úkol zněl jasně: namalovat hromadu obrázků, tolik, aby vánoční stánek byl plný a aby to bylo krásný. Aby si Karel mohl jako vybírat, a přitom zpívat vánoční song.

To byla výzva! Malovala jsem a malovala, obrázky jsem měla všude a tentokrát jsem musela zájemce nekompromisně odhánět. Všechny byly jen pro Karla!

 Nastal den Dé. Na Můstku vyrostl trh. Dřevěné stánky plné televizních rekvizit, všude stromky, ozdoby, světýlka, girlandy. Počasí nám přálo. Mrzlo, až praštělo a dokonce sněžilo.

Na Můstek jsem to měla kousek. Bydleli jsme tehdy v ulici Karolíny Světlé, blízko Národního divadla. Obrázky jsem opatrně zabalila do novin, naskládala do velké krabice a úderem osmé jsem byla na place.

Celý štáb se shromáždil v prostorách, kam bych normálně nestrčila nos. V sovětském kulturním centru -  aspoň  myslím, že to bylo něco takového  -  přímo Na Můstku v podloubí. Režisér Eda Sedlář a kameraman Petr Čepický se zahřívali kafem a čekali, až Franta se stavbou a rekvizitářem dozařídí trh. Na moje obrázky čekal nejhezčí stánek uprostřed dekorace. Za lany vymezujícími natáčecí prostor se tísnil dav, okouzlený do té doby neznámou výzdobou, nehodnou socialistického režimu a podezřele připomínající kapitalistické pozlátko.

Moje obrázky vzbudily zájem, a to takový, že mi bylo doporučeno si je hlídat, pokud se zrovna nebude natáčet. No a tak jsem mrzla venku a hlídala.

Do Berjozky se dostavil i hlavní hrdina dne – sám Karel Gott. Hlídání obrázků jsem svěřila rekvizitáři a šla se ohřát. Všichni tam vesele popíjeli punč a grog, jen Karel pil džus. Jelikož jsem byla mladá a celkem pohledná, nebyla nouze o přízeň. Punč mi byl nabídnut hned z několika stran.

No a tak jsme celý den točili a v pauzách popíjeli. Moje obrázky si zahrály, já pila grog a punč a nic nejedla. Gott byl příjemný, chlapi ze štábu taky, obrázky se všem líbily, prostě idyla.

Pozdě odpoledne jsme to měli v kapse. Polovinu obrázků jsem rozdala zájemcům a za odměnu jsem do sebe kopla ještě pár punčů.

  „Tak. Noc je ještě mladá. Zvu vás na dotočnou,“ hlaholil pan režisér a důvěrně mě vzal kolem pasu. Ostatní radostně kráčeli dotočné vstříc, tedy kromě Karla Gotta a mě. Karel jel s řidičem domů, jelikož si musel šetřit hlasivky, a já šla pěšky. Já a můj žaludek.

   „Hlavně rovně,“ říkala jsem si v duchu. Cesta po Národní třídě byla dlouhá. A krušná. Ovšem jako správný hospodář jsem všechno donesla a vyklopila to až doma. Samej grog a punč. Takhle zle mi nebylo nikdy předtím a nikdy potom.

Druhý den jsem šla do práce.  Na Můstku nebylo po vánoční atmosféře ani památky. Všude šeď, stín, smutek. Jen v sovětském kulturním centru se za výlohou krčil Děda Mráz a opelichaná jolka…

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Zuzana Zajícová | pondělí 22.1.2018 9:34 | karma článku: 30,45 | přečteno: 1471x
  • Další články autora

Zuzana Zajícová

Ty neumíš hrát šachy??

V divadle se pohybuji veskrze mezi mladými, a jsem tomu ráda. Někdy si dělají z nebohé stařenky srandu, případně nechápou, že neumím hrát šachy.

29.4.2024 v 9:05 | Karma: 27,70 | Přečteno: 648x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Já i vy máme štěstí

Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.

15.4.2024 v 9:35 | Karma: 33,07 | Přečteno: 1197x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Jak jsem šla do pekla

...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...

2.4.2024 v 9:37 | Karma: 34,60 | Přečteno: 1876x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Do tepláků!

Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;

4.3.2024 v 12:42 | Karma: 31,64 | Přečteno: 1312x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)

Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.

26.1.2024 v 12:14 | Karma: 24,06 | Přečteno: 663x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika

5. května 2024

Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...

Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data

5. května 2024

Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...

Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec

5. května 2024

Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...

Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval

4. května 2024  9:48,  aktualizováno  21:52

Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...

  • Počet článků 429
  • Celková karma 31,75
  • Průměrná čtenost 1258x
Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)

Píšu i zde:

Profil uživatele | i60.cz

 

 

Seznam rubrik