Obchoďák, markeťák a palačinky
Když jsem byla malá, chtěla jsem být kastelánkou na hradě. Ne že by mě až tak zajímala historie, mě spíš fascinovala velikost hradu. Tam bych měla místa! To by bylo něco, ne jako ve společném pokoji se starší náměsíčnou sestrou.
Taky jsem chtěla být detektiv, protože ten je chytrej, anebo sekretářka, protože ta je krásná a má nalakovaný nehty. Moje sestra chtěla být tatranská horská služba.
V pubertě jsem se stylizovala do rebelky a chtěla jsem být světovou umělkyní - rozuměj malířkou na úrovni Toyen. Sestra se v pubertě nestala rebelkou, nýbrž premiantkou a čím chtěla coby premiantka být, už si nevzpomínám. Ač měla samý jedničky, vrhla se na dráhu hereckou, čímž zklamala profesorský sbor, jenž do ní vkládal velké naděje, neb měla jedničku i z matiky. Na druhou stranu, proč by nemohla mít i herečka vysoké IQ, že jo.
Tak nějak mi připadá normální, když malé holky chtějí být sekretářkou, aby byly hezký, detektivem, aby byly chytrý a horskou tatranskou službou, aby zachraňovaly lidi.
Ale chtít být obchoďákem nebo markeťákem? To jsem se na to tuhle zeptala dcery mé kamarádky Hanky a ona mi bez rozmyšlení nanesla, že obchoďákem nebo markeťákem. Tím obchoďákem ani tak ne, jako teda spíš tím markeťákem. Já jsem nějak nevěděla, jaký je mezi těmi dvěma rozdíl a bylo mi vysvětleno, že obchoďák je taková trochu zastaralá forma, co chodí za lidmi, vlídně a naléhavě s nimi hovoří a nabízí jim něco. Kdežto markeťák používá moderní virtuální aplikace ke komunikaci, aniž by zvedl zadek ze židle. Rozdíl mezi mnou a dcerou Hanky je v tom, že ona má zcela reálnou představu i naději, že se tím markeťákem skutečně stane, kdežto já, jak vidno, nejsem ani chytrým detektivem, ani krásnou sekretářkou, natož pak světovou malířkou.
Že se moje sestra toužila stát horskou tatranskou službou a je z ní herečka, považuji za ironii osudu, neb herečkou se chce stát kdejaká malá holka a jen málokteré se to opravdu povede a sestře se to zadařilo, aniž by to nějak extra chtěla.
To mi Betynka od nás ze vsi, co s ní občas jedu autobusem, jen tak mezi řečí prozradila, že ona bude jadernou fyzikální vědkyní. Dokonce věděla přesně, co bude zkoumat! Tak to jsem teda koukala, protože já, ač mám dvě maturity, jsem vůbec netušila, co to ta Betynka hodlá zkoumat!
Ovšem v neděli mi kamarád Milan prozradil, že jeho zeť vyrábí na fesťákách palačinky. Tak to je práce snů, dámy a pánové! Do toho bych šla hned, být trochu mladší! Palačinky umím moc dobře, a když si, aniž bych byla markeťákem, nebo měla jedničku z matiky, spočítám, že režie versus prodej takové palačinky je malý zázrak, je to prostě skvělej džob.
Navíc u toho motání palačinek ještě posloucháte muziku a jste mezi lidma, co s nimi cloumají pozitivní emoce, tak je to práce jedna z nejlepších a já se navíc po palačinkách můžu utlouct.
Když je řeč o těch palačinkách; teď jdu a hned si je udělám. Pustím si k tomu nějakej pěknej flák; jen ti pozitivně naladění lidi mi budou chybět…
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Zuzana Zajícová
Nejlepší večírky jsou ty, na kterých jsem nejmladší a nejkrásnější
Konec roku je zasvěcen večírkům. Scházejí se příbuzní, kteří na sebe nemají jindy čas, a kamarádi, aby se radovali, že se spolu dožili konce roku.
Zuzana Zajícová
Odešel jeden z nás...
Zemřel Josef Prouza... bloger a kamarád... další jeho články si už nepřečteme... poslední napsal 30. listopadu...
Zuzana Zajícová
Před vánocemi to houstne
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na ně prostě vykašlu. Jenže něco jiného je říkat si, a něco úplně jiného je holá skutečnost.
Zuzana Zajícová
Jen takový blogerský povzdech
Závidím svým blogerským kolegům. Není to nic k chlubení, ale je to tak. Stydím se, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu udělat.
Zuzana Zajícová
Zač je v Pardubicích perník aneb Sraz blogerů v San Piegu
Blog neslouží jen k psaní blogů, ale taky k seznámení a posléze k utvrzování kamarádství pravidelně dvakrát za rok
Zuzana Zajícová
Jak jsem se odvážila navštívit blešák
Jsou místa, která jsem nejen nikdy nenavštívila, ale navštívit ani nechci. Pokud se ovšem ve mně sem tam neprobudí moje potlačovaná dobrodružná povaha.
Zuzana Zajícová
Jak jsme bydleli na zámku
Konečně se mi splnil sen. Poznala jsem, jaké to je, bydlet na zámku, a já vám o tom podám pravdivou zprávu.
Zuzana Zajícová
Desatero slušného chování aneb Jak si nikdy neutrhnout ostudu
Ledva jsem počala rozum brát, naučila mě maminka, kterak se chovat ve společnosti, abych si neutrhla ostudu. Já vás nyní s maminčiným desaterem seznámím.
Zuzana Zajícová
Jak jsem se ocitla na krok od nebe...
... a se mnou i kamarádi, co s nimi zpívám ve smíšeném sboru Gaudium Praha. Je to nejlepší způsob, jak přivítat léto. Odjet tam, kde je to jen kousek, a jste v nebi.
Zuzana Zajícová
Co to pořád mají české celebrity s těmi důchody?
Každou chvíli na mě na internetu vykoukne stížnost ohledně výše důchodu. Tu Vondráčková, pak zase Žilková nebo Obermaierová...
Zuzana Zajícová
Podvazky, punčochy, punčocháče, a taky podprsenky
Být krásnou a žádoucí, to dá někdy po čertech práci. Když jsem byla malá, dost mě děsilo, že budu muset nosit punčochy a podprsenku. Zavánělo mi to středověkou mučírnou.
Zuzana Zajícová
Cucflek (pojednání, hodící se k pučícímu jaru)
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto.
Zuzana Zajícová
Jak jsme se srazili my, co spolu tady na blogu kamarádíme
Stalo se tradicí, že se dvakrát ročně sejdeme, protože nám prostor zde na blogu nestačí. Musíme všechno probrat in natura a ještě u toho probírání stihneme objevovat krásy naší rodné hroudy.
Zuzana Zajícová
Luxování a mytí nádobí je asexuální
Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě donutilo k hlubokému zamyšlení, jak na tom vlastně jsem já, škopek nádobí, vysavač a sex.
Zuzana Zajícová
Volha a já
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 428
- Celková karma 30,67
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz