Sny se mají plnit. Dokud je čas. II.

Zahraniční turné by bez večírků, hospod a všeobecného veselí nemělo ty správné grády. Zahraniční turné – to je důstojný název pro naše sborové zpívání v daleké cizině.

Ještě tak koncertní šňůra by mohla obstát. Naše sborové zpívání si totiž zaslouží pořádné pojmenování, aby všichni věděli, že nejsme jen tak nějakej sbor. Jsme GAUDIUM PRAHA!  A já jsem jeho součástí už celých deset let.

Náš zájezd do Polska viz: http://zuzanazajicova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=522085

nejsou jen zkoušky a koncerty. My jsme veselá partička, a když se utrhneme od rodinného jha, to je potom jízda!

Ve Wroclawi jsme se utábořili v hotelu sice skromném, leč čistém, s malinkými pokoji, vybavenými sprchou i záchodem. Jediný nedostatek se projevil hned první večer. Hotel neměl žádný příhodný prostor pro radovánky sborové! Jenže nás nic nezaskočí; máme přece autobus a kamaráda Marka, co je velitelem na palubě! Už jsme to párkrát na zájezdech zažili, mejdany v busu.

První večer jsme prošli staré centrum wroclawské a pár hospod a hospůdek mělo tu čest nás hostit. Já s několika sborovými kamarády zakotvila na slavném Rynku na zahrádce jedné z mnoha. Když Polsko, tak polské jídlo. Dala jsem si bigoš a ten byl teda moc dobrý. Večeři jsme měli i s ohňovou show před zahrádkou. Noc byla ještě mladá, i skončili jsme v autobusu, stejně jako ostatní následující noci.

Abyste si nemysleli, že jsme pořád po hospodách! My taky navštěvujeme památky a různé zajímavosti. Například jsme navštívili proslulou wroclawskou japonskou zahradu. Tam jsme pookřáli na těle i na duchu, abychom pozdě večer lehce ofoukli při sledování hudebně barevné produkce fontánové. Taky jsme vylezli na kdejakou věž, abychom se pokochali pohledem shůry!

Po koncertu v neděli jsme přijali pozvání od Poláků na večírek. Sešli se tam všichni, co zpívali ve sboru slavné Carmina Burana: Češi, Němci i Poláci. Jídlo bylo, pití bylo, zpívalo se. Zima teda taky byla, proto se sešlo nás několik kamarádek v noci na pidi pokoji, abychom se zahřály osvědčeným mokem – becherovkou.

V pondělí jsme pak zamířili do Legnice, kde jsme měli koncert s místním sborem Chór Madrygal. To se rozumí, že se o nás moc dobře postarali! Naše koncertní turné bylo zakončeno vskutku důstojně; při hodování a zpěvu jsme se s Polskem rozloučili a po šesti dnech se navrátili do náruče rodné země a taky do peřin svých domovů.