Vždycky je zvolen vedoucí, jenž to všechno organizuje a především vybere místo srazu. Takhle jsme poznali Písek, Plzeň, Olomouc, Brno, Hradec Králové, Žatec. Taky Liberec, Kroměříž a Svitavy... beze mě, protože jsem byla na blogu teprve chvilku.
Tentokrát jsme měli vedoucí dva; Jitku a Jaromíra. Místo srazu bylo vybráno skvěle! Moje rodné město – Moravská Třebová. Jitka je taky rodačkou a Jaromír je ve Třebové odjakživa pečenej vařenej, protože bydlí ve Svitavách, což je od Třebové prakticky na pantofle. Dřív tam jezdil zkoušet s kapelou, dnes tam jezdí převážně na rehabilitaci. Čas nezastavíš.
Když odpustíme ČD zpoždění spojů, neměl náš sraz chybu, jen samá pozitiva.
Hned na nádraží nás přivítala Jitka famózní hruškovicí a ještě famóznějšími koláči, čímž zajistila výbornou náladu všem zúčastněným.
Ubytování bylo perfektní v penzionu Best, kde bylo zajištěno i stravování a večerní blogerské shromáždění.
Co vám budu vykládat. Bylo to prostě bezva, jak se můžete následně přesvědčit ve fotodokumentaci:
A jsme tu. Moje milovaná Moravská Třebová...
Jitka, její skvělá hruškovice
a dokonalé koláče.
Nebojte se, nesnědli a nevypili jsme všechno, nechali jsme i těm, co jeli sólo auty.
Naposledy jsem se ohlédla za motoráčkem, co nás vezl krásnou krajinou do cíle.
Na dvorečku penzionu jsme se všichni sešli. Po ubytování jsme vyrazili na výpravu za město.
Naším cílem byly haldy na Hřebči. Zde se kdysi těžil lupek a je odtud nádherný výhled do kraje.
Náš statečný vedoucí Jaromír riskoval život
Do hřebečských dolů vedla úzkokolejka, která vozí turisty o víkendu dodnes. Končí v Mladějově.
Historie...
Všichni blogerští účastníci srazu + pejsek Klárka
Srdce města - Cihlářova ulice. Pěší zóna, která vede na náměstí.
Každý návštěvník musí zajít na Křížový vrch. I my jsme tam šli.
Na krásné okolí Křižáku mám nezapomenutelné vzpomínky...
Hrob Anny Gromessové, jež zemřela kvůli nešťastné lásce. Sem chodí nejen turisté, ale je to taky kultovní místo zamilovaných. Druhé takové je kousek dál v parku, kde má Anna taky sochu.
Třebovské muzeum
Důkaz, jak si ve městě považují mého táty.
Nakonec naše kroky mířily na zámek.
Poslední nedělní oběd v Moravské Třebové.
Děkuji organizátorům Jitce a Jaromírovi za skvěle odvedenou práci, Irence za příjemné sdílení pokoje, a všem za bezva víkend v jejich společnosti.
