Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

17. 06. 2019 13:39:18
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

Když moje malá dcerka Terezka začala chodit do školy, psal se rok 1983. Bydleli jsme v centru Prahy kousek od Národního divadla, je tudíž logické, že spádově patřila do školy v tehdejší době temna jedné z nejlepších. Do jazykové školy v Ostrovní ulici. První stupeň měl budovu v ulici Josefské a do té Ostrovní pak chodily ty děti, které udělaly na konci třetí, nebo které třídy zkoušku, a byly přijaty. Nejen děti z Josefské, ale z celé Prahy. Ty, které se nedostaly, musely přejít na jinou školu.

„Mami, já bych chtěla na jazykovku,“ oznámila jednoho krásného dne Terezka a vytáhla z aktovky přihlášku.

Jo, holčičko, říkala jsem si v duchu smutně, zkoušky dělat můžeš, ale stejně tě tam nevezmou.

Dnes je to těžké pochopit, proč by se šikovná a chytrá holčička se samými jedničkami nemohla dostat na jazykovku, ale tehdy to nebylo jen tak. Naší Terezce prostě chyběly body. Večer jsem jí vyplnila přihlášku, kde byly samé důležité body, jako je členství rodičů v partaji, původ, angažovanost a tak. Jako správný rodič bych ji měla na ty zkoušky připravovat, ale já jsem se na to prostě vykašlala, Doufala jsem, že je neudělá a nebude nám potom vyčítat, že to bylo kvůli nedostatku angažovanosti.

V den zkoušek přišla Terezka domů a hned ve dveřích radostně oznamovala, že to nebylo těžký, a že má určitě všechno dobře. Trhalo mi to srdce a moje tušení, že se stejně nedostane na vysněnou školu, se za týden potvrdilo. Důvod nepřijetí – nedostatek požadovaných bodů...

Terezka plakala a my jí jen těžko vysvětlovali, že to nevadí, a že v pondělí ji přihlásíme do školy na Uhelňáku...

V neděli kvečeru někdo zazvonil. Šla jsem otevřít a za dveřmi stála drobná paní.

„Dobrý den, já jsem Mališová a učím v Ostrovní francouzštinu,“ představila se paní, „jdu se zeptat, jestli jste už Terezku přihlásili na jinou školu.“

Pozvala jsem paní učitelku dál. Když jsem jí řekla, že se teprve chystáme zajít na Uhelňák, paní učitelka se rozzářila.

„Nikam Terezku nepřihlašujte. Bude chodit k nám na jazykovku.“

„Ale Terezku nepřijali, měla málo bodů,“ namítla jsem, ale paní učitelka mávla rukou.

„Zkoušky udělala výborně, ty body chyběly kvůli vám. A když můžou vzít děti, co zkoušky neudělaly, ale mají angažované rodiče, tak já vám povídám, že vaše Terezka v mé třídě bude.“

U kafe mi potom tahle skvělá paní učitelka vyprávěla, že se o to zasadila, aby mohla učit i takovou šikovnou holčičku, jako je Terezka, když musí učit pár dětí, co na studium na jazykovce nemají, zato mají rodiče s červenou knížkou a funkcemi.

A tak se stalo, že i v době komunistického marasmu se našla statečná učitelka se srdcem na pravém místě. Terezku učila celou základku francouzštinu a já se teprve po čase dozvěděla, že tahle paní učitelka byla původně vysokoškolskou profesorkou, a že měla zákaz učit na vysokých školách. Naštěstí bylo kvalitních francouzštinářů jako šafránu, tak mohla učit aspoň na základní jazykové škole. Byla to přísná učitelka, pro mě ovšem anděl bez křídel, ale s velkým srdcem.

Autor: Zuzana Zajícová | pondělí 17.6.2019 13:39 | karma článku: 30.96 | přečteno: 740x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Prázdniny za všechny prachy

Je to zvláštní. Když jsme malí, čas se táhne a my toužíme být konečně větší, starší, dospělí. Abychom mohli chodit pozdě spát a nemuseli si čistit zuby, když se nám nechce.

15.7.2019 v 11:35 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jsem venkovská řepa, to je jednou jasný

Nejdřív maloměsto, pak velkoměsto a nakonec vesnice. Zkusit se má všechno, to je moje heslo. Všude je něco, dobrý i špatný.

8.7.2019 v 9:42 | Karma článku: 25.37 | Přečteno: 1043 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jak jsem byla chvíli pražským turistou

Tak jsem se sebrala a vyrazila do města. Do Prahy. Mám to kousek, skoro na pantofle a jezdím tam prakticky denně, ovšem tentokrát jsem byla tak trochu za turistu.

1.7.2019 v 11:16 | Karma článku: 26.54 | Přečteno: 900 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Někdy lítají pečení holubi…

Na sportku a losy se nedá spolehnout, tam mi pšenka nekvete. Ovšem někdy se stačí koukat pod nohy. Nebo na televizi.

25.6.2019 v 10:20 | Karma článku: 24.24 | Přečteno: 557 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michael Pálka

Moje setkání s Karlem Gottem....

.Ano, je to hrůza let, rok 1973 a cesta mého kamaráda a moje do Mongolska.Tam jsme se sice díky sešňěrovaným komunistickým poměrům nedostali, ale ruská tajga taky stála za to.

19.7.2019 v 14:58 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 119 | Diskuse

Jan Pražák

Nestrkej mi ten mobil pod sukni!

Maruška se nenápadně rozhlédla po poloprázdné kavárně, aby zkontrolovala, jestli se náhodou někdo nekouká a pak to provedla. Natočila se a dala si nohu přes nohu tak, aby umožnila mým očím neobvyklý pohled.

19.7.2019 v 14:50 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 228 | Diskuse

Lukáš Burget

Racketeová jede zpět do Německa

Kapitánka lodi Sea Watch 3, která v rozporu s italskými zákony a přes opakovaný zákaz přivezla do země migranty z Afriky, a které údajně hrozil v Itálii soud a vězení, je na cestě zpět do Německa.

19.7.2019 v 14:17 | Karma článku: 27.51 | Přečteno: 369 | Diskuse

Jan Sedláček

Nářečí na Malé Hané

Nedávno jsem četl, že se Hanáci smějí, jak v televizi interpretují hanácké nářečí (dnes je "správné" označení středomoravská nářečí).

19.7.2019 v 9:13 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 361 | Diskuse

Lukáš Burget

Daně platit nebudu, přikázal mi to Bůh!

Nejen uprostřed okurkové sezóny nás média zásobují kuriozitami různého druhu i závažnosti. Nejsou vždy k smíchu, ale tato mezi ty veselejší jistě patří.

19.7.2019 v 9:10 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 343 | Diskuse
VIP
Počet článků 285 Celková karma 24.46 Průměrná čtenost 1094

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)

 

Najdete na iDNES.cz