Co nevíte o České televizi aneb Tajnosti rekvizitárny (6. pokračování)
Grafika se rozvíjela rychlým tempem. Každou chvíli jsme se museli učit nové programy, každou chvíli se měnila grafická tvář zpravodajství. Pracovní tempo bylo vysoké a nároky na bezchybnou práci taky. První roky jsme všichni dělali všechno, jak denní grafiku, tak výtvarné návrhy, znělky, nové pořady. Pak se ovšem vybudoval nový program – ČT24 a práce narostla mnohonásobně. Grafické centrum čekala reorganizace. Rozdělila se na dvě oddělení – na denní grafiku a na kreativce.
Stala jsem se denním grafikem, i když mi byla nabídnuta pozice kreativce. Přece jenom jsem už byla unavená požadavky typu: „No….něco tomu chybí, ale nevím co…trochu si s tím ještě pohraj….nemá to správnej drajf…ta pleťovka není dost pleťová…ještě to trochu pošoupni, ale nevím kam…je to málo dramatický…je to moc dramatický… vymysli ještě pár variant…chtělo by to něco jinýho, ale nevím co…tohle by snad šlo, ale ještě se nad tím zamysli…“
Měli jsme třeba za úkol vytvořit veškerou grafiku pro mistrovství světa ve fotbale. To znamenalo lišty, tabulky, mapy, upravit loga mužstev, vlajky států, podkresy a tak. No, a když to bylo hotové, přišla naše šéfka přes design a pronášela výše zmíněné připomínky. Já měla celkem kliku, že mě až tak moc nebuzerovala, ale stejně mi to vadilo.
Denní grafika byla tak trochu styl „kolbenka“. Pracovali jsme s už danými podklady, daným typem písma,vybranými barvami. Měli jsme vzory, které bylo nutno dodržovat. Všechny ty telefonáty, mapy, grafy, tabulky… i my denní grafici jsme se museli dělit. Dva seděli přímo ve velínu a dva pak v původní místnosti. Poctivě jsme se střídali, protože sedět ve velínu nebyla žádná výhra. Měli jsme sice na rozdíl od ostatních redaktorů aspoň malou zástěnu, ale stejně jsme byli přímo v centru zpravodajství. Často jsem se tak setkávala tváří v tvář politikům a všem, kteří byli pozvaní do vysílání. Náš grafický kout byl přímo u vchodu do velína. Bylo zajímavé sledovat, jak se kdo z příchozích chová. Například takové zdravení. Můžu odpřisáhnout, že David Rath a Miloš Zeman nikdy nepozdravili, zato Karel Schwarzenberg vždycky.
Jednou jsem šla po lávce spojující velín s vrátnicí.
„Uhněte,“ zavelel mi do ucha za mnou dusající hromotluk a odstrčil mě prudce stranou, až jsem naletěla na zábradlí. Čistil cestu Zemanovi, tehdejšímu předsedovi vlády…
Občas se ochranka uchýlila do našeho grafického koutu, kde na monitoru sledovala svěřené ovečky, potící se zrovna před kamerami ve velínu. Trochu mě to rozptylovalo při práci, protože ne všichni ti hoši byli voňaví…
Práce bylo tolik, že se naše řady posílily o externí grafiky. Pár let to fungovalo bezvadně.
Když jsem měla ranní, znamenalo to být na pracovišti před pátou hodinou. Zasedla jsem k počítači a makala jako brabeneček, dokud nepřišla na půl osmou kolegyně nebo kolega a o práci se se mnou začali dělit. Jednou ráno jsem se od počítače zvedla až v půl deváté. Nešlo to jinak, musela jsem na záchod. No a před záchodem jsem narazila na naši šéfovou. A ta mi jen tak konverzačně oznámila, že mám padáka. Byl leden, já stála u záchodu a nevěřila jsem vlastním uším. Padáka! Já a ještě tři další. Práce jako na kostele, externisty jsem zaučila, no tak co se mnou. Od prvního dubna se naše čtyři místa ruší v rámci reorganizace.
Tak skončila moje sedmnáctiletá kariéra ve zpravodajství.
Pokračování příště :-)
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Maďarský zákon o svrchovanosti dráždí europoslance, mají „vážné obavy“
Nový maďarský zákon o svrchovanosti, který má bránit zásahům zvenčí do národní politiky, v rezoluci...
Ukrajina tajně použila střely dlouhého doletu, nová pomoc vítězství nezaručí
Ukrajinská armáda už začala používat balistické rakety dlouhého doletu. Tajně jí je poskytly...
VIDEO: Londýnem běhali splašení koně. Zkrvavení vráželi do aut, pět lidí zranili
Centrem Londýna pobíhalo ve středu pět splašených koní královské kavalerie. Způsobili velký chaos v...
VIDEO: Slovenský pravičák vypustil nad hlavou europoslancům holubici míru
Krajně pravicový slovenský europoslanec Miroslav Radačovský překvapil přítomné na jednání...
Prodej rodinného domu 132 m2, pozemek 655 m2
Těšetice, okres Znojmo
7 495 000 Kč
- Počet článků 428
- Celková karma 30,78
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz