Hořím! Pomoc!! aneb Intimní zpověď zralé ženy

11. 10. 2018 11:10:22
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou pokračovat ve čtení.

Kdo to nezažil, nepochopí, prostě sytý hladovému nevěří. Řeč je o přechodu, menopauze, prostě vyberte si, co je libo. Konec světa, skoro se mi chce zvolat. Jo. Není žádným tajemstvím, že tohle období potká každou, tedy pokud se toho dožije. Moje maminka mi vždycky říkala, že jestli budu po ní, tak budu v přechodu coby dup. Sotva jsem se jí stihla v jejích skoro čtyřiceti narodit! Taky mi říkala, že to je jako nic. Prostě žádný problém. No, nejsem po ní.

Letošní zima byla tou konečnou. Dobře se to pamatuje, 25. únor má naše generace zažraný pod kůží, ten Vítězný únor; tedy vítězný... jak pro koho. Nicméně pro mě to bude dobře zapamatovatelné datum. Ano, od toho dne jsem už za zenitem, zkrátka, z reprodukce schopné zralé ženy jsem se stala ženou spějící ku hrobu.

Tak to by mi zas až tak nevadilo, kdyby nenastalo to, co moje maminka nikdy nepoznala. Návaly! Už to slovo je otřesné! To takhle pokojně sedíte a najednou peklo! Jako by na vás někdo pustil letlampu. Jako byste seděli pod rozžhaveným zářičem a přímo do zátylku tisíc stupňů! Fuj! Když mě to postihlo poprvé, vyrazilo mi to nejen pot, ale i dech. Co to je? Konec světa nebo co? Kolem mě se všichni choulili zimou, jen já měla nutkání jít do plavek. Za chvíli to přešlo. Tu noc jsem si jako vždycky v zimě navlíkla ponožky, to víte, v ložnici pouhých sedmnáct stupňů, tak abych nezmrzla. Usnu, spím a najednou peklo! Zase těch tisíc stupňů! Ponožky letěly do kouta, peřina taky, Micinka, co spala na té peřině, vyletěla a přesunula se mi na polštář. Vyčítavě mňoukla a pak se zimomřivě schoulila u mé hořící hlavy. Prokristapána, napadlo mě, že by to byly ty návaly? A taky jo. Od té doby mě to bere několikrát za den a v noci pravidelně mezi druhou a třetí hodinou ranní. Fakt něco. Dřív jsem ve snu lítala, teď hořím.

No, je to sice problém, ale ten se dá řešit, myslela jsem si naivně. Zavolám panu doktorovi, ten mi předepíše pilulky a bude to. Zavolala jsem panu doktorovi, ten mě vyslechl a pravil, že se mám dostavit, abychom to probrali.

Tak jsem se tedy dostavila a dozvěděla se, že to nebude tak jednoduché. Ony ty pilulky mají prý spoustu vedlejších účinků, kam se hrabe antikoncepce. Taky musím na mamograf, bez něj to nepůjde.

Na mamograf se dovolat je malý zázrak. Mně se ten zázrak podařil po týdnu. Sestřička mi sdělila, že nejbližší termín je v červenci. No, kdybych nakrásně měla nějaký ten nádor, tak mi za tu dobu pěkně vyroste. Ovšem když jsem mezi řečí prohodila, že je to kvůli předepsání léků na potíže s návaly, sestřička zbystřila a řekla, že se uvolnilo místo, a že mám přijít pozítří. Asi taky nějaká postižená chudinka v přechodu.

Na mamografu mi paní doktorka sdělila, že léky na přechod jsou strašně nebezpečné. Taky mi prozradila, že jsou ženy, co páchají kvůli potížím sebevraždu! Tak proto mě objednali hned, abych náhodou do toho července nevyskočila z okna.

Tak jsem se nad sebou zamyslela a rozhodla se zkusit přírodní preparáty. Přece jenom nemám takové potíže, že bych musela skákat z okna! Odebrala jsem se do lékárny a zde mi paní lékárnice předložila desítky zaručených přírodních preparátů, jeden dražší než druhý. Sakra, to mě ten přechod přijde na pěkný prachy! Zakoupila jsem jeden z těch zázračných výrobků a hned do sebe kopla jednu pilulku. Co myslíte...tisíc stupňů v zátylku hned, co pilulka dopadla do mých útrob...

Od té doby polykám zázračné bylinné pastilky. Na krabičkách je napsáno, že pocházejí z krystalicky čisté přírody, z hor, od ledovců, z pralesů a já nevím odkud ještě, a výsledek? Nic moc. Řekla bych, že na potížích nebohých zralých žen někdo zatraceně dobře vydělává.

Vyděsila mě lakonická odpověď kamarádky Hany, jestli má návaly. Pravila: „Jo, už deset let...“

Autor: Zuzana Zajícová | čtvrtek 11.10.2018 11:10 | karma článku: 39.93 | přečteno: 6709x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Potkala jsem pár andělů, co neměli křídla, ale měli srdce

Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si vzpomněla na jednoho z nich.

17.6.2019 v 13:39 | Karma článku: 28.91 | Přečteno: 590 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Moje divoké jaro

Není to jen tak, napsat blog, když máte hlavu plnou úplně jiných myšlenek, které se zrovna dvakrát k publikování nešiknou. A tak vezměte za vděk fotoblogem, stvořeném z obrázků letošního jara, co se vlastně víc podobá létu...

11.6.2019 v 11:37 | Karma článku: 22.02 | Přečteno: 474 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Holky, jde se dohola!

Tak nám začíná nejen čas jahod a malin, ale taky čas sundat porost z nohou a ukázat světu, zač je toho loket.

4.6.2019 v 9:29 | Karma článku: 22.08 | Přečteno: 676 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jedno normálka sobotní odpoledne

Je bezva si zajít na oběd s dcerou a nejstarším vnukem. Terezka je sice pořád moje dítko, ale je to už velká holka, co si našla svoje místo ve světě.

28.5.2019 v 9:12 | Karma článku: 25.47 | Přečteno: 745 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

Proč jsme se nepřestěhovali,

protože můj manžel stěhování rád nemá. Vím, že Američané se rádi stále někam stěhují, ale to neplatí o mém muži. Dalo mi to tolik práce, abych ho přemluvila, že je načase opustit barák, kde je dvacet oken, kdo je má mýt?

18.6.2019 v 16:11 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jan Hulik

Mít rád

Mít rád má blízko k tomu chtít vlastnit. Chtít vlastnit má blízko k sobectví. Není možné všechno co máme rádi vlastnit. Můžeme mít rádi přírodu ale nemůžeme ji vlastnit celou. Všechno co můžeme vlastnit, vlastníme jen dočasně.

17.6.2019 v 14:00 | Karma článku: 4.65 | Přečteno: 142 | Diskuse

Denisa Sciortino

30 kulturních šoků, které jsem zažila v USA (část jedenáctá)

Tento článek je věnovaný jednomu ze třiceti kulturních šoků, které jsem zažila ve státech Georgia, Florida, Illinois a Virginie. Na některé z nich, ač jsou třeba i notoricky známé, jsem si ani po letech nezvykla.

17.6.2019 v 10:00 | Karma článku: 44.35 | Přečteno: 17018 | Diskuse

Ivana Lance

Moje léto u bazénu

Ctete správně u bazénu, ne v bazénu, protože plavat neumím. Nikdo mě nebyl schopen naučit plavat, ani ve škole ne. V zimě nás, děti, místo tělocviku vozili do městského bazénu a nejdříve učili splývat s kusem polystyrenu.

16.6.2019 v 22:44 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 408 | Diskuse

Jitka Štanclová

Do postele mě dostaneš, pod ní ne!

Neblázni, já vím, že bys chtěl, vidím ti to na očích. Záblesky jsou všude kolem mne. Něžné přitulení, dobře vím, co to znamená.

16.6.2019 v 18:38 | Karma článku: 21.88 | Přečteno: 877 | Diskuse
VIP
Počet článků 281 Celková karma 25.01 Průměrná čtenost 1097

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)

 

Najdete na iDNES.cz