Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mám hlavu pod vodou…

28. 12. 2017 20:14:47
...to je bych řekla nejvýstižnější přirovnání. Od půlky listopadu jsem v jednom kole, makám jako o život a najednou – najednou jsou tady svátky, najednou je po svátcích, a já mám volno.

Místo abych ze sebe sypala jeden blog za druhým, páč mám konečně čas sednout k počítači, sjíždím kdejakou ptákovinu, co se na internetu vyskytne. Místo abych se věnovala bohulibé dvojnásobné kronikářské činnosti, brousím po sociálních sítích.

Ještě do včerejška jsem měla k dispozici spoustu oprávněných výmluv, jelikož byly svátky a já musela vařit, péct a servírovat výrobky na stůl panu Zajícovi a milému příbuzenstvu.

Jenže dnes je už všední den, navařeno mám na tři dny, pan Zajíc je v práci, příbuzenstvo daleko, venku hnusně a já mám hlavu jako pod vodou. Po dlouhé době jsem mrkla na blog, přečetla si pár blogů – a nic. Žádná zatracená múza mě nepolíbila, žádná vtipná historka mi na mysl nepřišla, a tak tu sedím a stěžuju si. Jak je možný, že když mám konečně chvíli čas, jsem líná jako mrcha a nevypadne ze mě nic?

No, ono se zase tak moc neděje, blog se z bez mých článků nezhroutí, nakladatelé o mně ani nevědí, to jen já mám pocit, že jsem nějaká nanicovatá, bez invence, bez šťávy, že jsem zkrátka k ničemu. Psaní mi přináší radost, o tom žádná. Tak proč mám hlavu jako pod vodou a místo žhavení klávesnice koukám na pohádky? Proč místo pilného tvoření kroniky obecní i sborové se cpu cukrovím a hledám výmluvy?

Jednou jsi dole, jindy nahoře. Myslím, že potřebuju sprchu jako sůl. Duševní sprchu. A té se mi dostane v pátek. V pátek totiž jdu na kontrolu na onkologii. Vím, že tam jdu jen tak, pro sichr, nemám žádný důvod k obavám, ani jsem nebyla na CT, ale stejně. Kdo jednou vešel na onkologii, ten ví, co mám na mysli. Patřím k těm šťastným, co svou nemoc překonali, co ji zatlačili do kouta, ale budu celé dopoledne ve společnosti těch, kteří bojují, co jsou na tom jako já před šesti lety, ale i naštěstí i těch, co svůj boj vyhráli. Všechno se mi v pátek vrátí; ten strach, bolest, naděje. V chodbách budovy radiologie na Bulovce by se daly emoce krájet. Vím, že se s mou paní doktorkou pozdravíme, popřejeme si do nového roku a já budu mít zase dvanáct měsíců pokoj. Pevně v to věřím.

Proto se stydím, že tady fňukám, ale znáte mě. Jsem holka upřímná a co na srdci, to na jazyku. Až přijdu z onkologie, budu šťastná, že jsem. A třeba si pak sednu a budu psát, až se mi bude od klávesnice kouřit. I když moje psaní přináší radost především mně. A možná i některým z vás, jak neskromně doufám...

Autor: Zuzana Zajícová | čtvrtek 28.12.2017 20:14 | karma článku: 20.26 | přečteno: 457x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Nabyla jsem trochu grády, jen mě trochu brzdí volby

Sice to ještě pořád není ono, furt mi do plných koulí něco málo schází, ale ono se to vybere. Nezoufám.

15.1.2018 v 8:48 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 384 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Nemám koule

Chybí mi, a to je teda fakt. Nemám koule doslova i do písmene. Na první pohled je ovšem ještě pořád patrné, že jsem se narodila jako holka, a tak to doufám zůstane.

5.1.2018 v 18:17 | Karma článku: 21.14 | Přečteno: 578 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Půjdem spolu do PETléma...

Všem blogerům, administrátorům a hlavně pak čtenářstvu přeju bezva rok 2018! A našemu blogu přeju hodně dobrých článků.

30.12.2017 v 11:51 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 375 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Někteří Češi si nepřejí morální autoritu

Je velmi smutné, když vidím, že některým (možná i mnohým) Čechům vyhovuje, když je na Hradě někdo, kdo nepředstavuje morální autoritu

19.1.2018 v 6:16 | Karma článku: 15.37 | Přečteno: 437 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Miloš Zeman a umění odejít

Kdo napsal: „Možnou katastrofu přibližuje i to, že umění odejít, jako součást politické kultury, je tím nižší, čím nižší je tato kultura.“ Pokud si myslíte, že Miloš Zeman, pak máte dobrý odhad a můžete si připsat bod v mém testu.

19.1.2018 v 2:23 | Karma článku: 16.44 | Přečteno: 331 | Diskuse

Jan Pražák

Jeden den starého psa

Jmenuji se Ben a jsem starý dobromyslný vlčák. Svůj věk si přesně nepamatuji, ale moje panička o mně se smíchem říká, že kdybych byl člověkem, už by mi dávno minula stovka.

18.1.2018 v 21:38 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 366 | Diskuse

Jan Andrle

Inu, jenom blbec...

...nemění své názory. Takže, přiznávám, jsem někdy blbec. Protože, a to lze dohledat v historii mých článků, měl jsem a stále mám názor, že pan prezident Zeman je usvědčený lhář.

18.1.2018 v 21:36 | Karma článku: 23.26 | Přečteno: 610 | Diskuse

Libuse Palkova

Už aby mi bylo šedesát!

Následující informace mi dorazila e-mailem od velmi dobré kamarádky-pochybuji, že by mi chtěla poradit špatně nebo dokonce uškodit mému zdraví. A tak se s vámi o ty povzbudivé zprávy ráda podělím.

18.1.2018 v 18:05 | Karma článku: 19.39 | Přečteno: 1172 | Diskuse
VIP
Počet článků 198 Celková karma 20.29 Průměrná čtenost 1044

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.