Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chlast – slast!… a to jste ještě neochutnali Zajícovu kompotovici!

11. 05. 2017 8:26:12
Můj tatínek byl venkovský doktor, a jako takový dostával od svých pacientů kromě vajíček a bažantů taky slivovici.

Jeho pacienti nic nedbali, že pan primář je nejen abstinent, ale jako neurolog má v popisu práce i soudní znalectví v alkoholu. Když tatínek začínal, byla tato činnost pro soudy grátis, a tudíž se k tomu nikdo nehrnul a táta to dostal befelem. Jemu to nevadilo, bavily ho neuvěřitelné soudní případy a často nám po nedělním obědě předčítal senzační perličky ze života kriminálně – policejního. Mohli jste si hodit korunou, koho výroky jsou střelenější, jestli policajtů nebo obviněných.

Jako například zápis o újmě lehké děvy, co jí jeden amant natrhl v alkoholickém opojení...jak to říct slušně...no policajt, co to zapisoval, napsal, že to byl pracovní úraz, protože její pracovní nástroj se musel zašít, a tudíž nebyla schopná vykonávat tři týdny svoje povolání lehké děvy. A táta tehdy počítal, kolik že měl ten kunčoft i ta děva promile v krvi, když se ten malér přihodil.

Taky si pamatuju, jak místní slavný motorkový závodník byl nespokojený se vzhledem své manželky, ožral se a v alkoholickém deliriu jí chtěl vyžehlit žehličkou obličej. Nepovedlo se mu to, ač by si to ta manželka docela zasloužila. Škoda, že v té době nebyly sociální sítě, a tudíž ani blog... to by byly témata!

Tatínek nepil, a přesto byl vlastníkem mnoha litrů té nejlepší slivovice. Měli jsme jí plný sklep a táta se rozhodl, že ji dostaneme my dcery věnem. Aby to bylo spravedlivé, slili s maminkou ty láhve do dvou demižonů a pak je tatínek zapečetil voskem. Jen jednou v životě jsem viděla svoje milované rodiče namazané, jak zákon káže. Někdo jim totiž poradil, že až budou ty flašky slejvat, musí z každé ochutnat, aby si jako tu slivovici nezkazili nějakou nepovedenou várkou. Tatínek s maminkou tedy poctivě ochutnávali...

Na to všechno jsem myslela, když jsme s panem Zajícem v neděli jeli pro deset litrů kvalitní padesátiprocentní kompotovice. Dostali jsme totiž sms, abychom si ji po půl roce vyzvedli v pálenici.

Před půl rokem jsme rekonstruovali sklep v našem baráčku skoro nejstarším ve vsi. Jenže abychom mohli rekonstruovat, museli jsme ho nejdřív vyklidit. A to byl velký úkol! Ujal se ho sám můj manžel, protože do sklepa roky a roky tomu nazad shromažďoval poklad. Poklad zcela ojedinělý a nevídaný. Z bývalého manželství si totiž přinesl tisíce zavařenin a kompotů. Některé měly vpravdě historickou cenu a nebylo jasné, co ta která sklenice vlastně obsahuje. Stejně jako můj tatínek, musel pan Zajíc každou zavařovačku otevřít, odhalit její tajuplný obsah, a rozhodnout, zdali je vhodná na kořalku, nebo na kompost. Já v té době dlela v bezpečí lázní, a to bylo pro mě jen dobře. Když jsem se vrátila, stály na dvoře dva barely plné záhadného obsahu. Celých sto litrů toho bylo! Dopravili jsme je do palírny a po půl roce se zrodila Zajícova kompotovice. Dlužno podotknout, že má grády a sílu a vůni a je to pití zcela zázračné. Deset litrů zázraku! A to si vezměte, že můj manžel vůbec nepije! Máme doma poklad a kruh se uzavřel. Máme vystaráno, komu co nadělíme k narozeninám a k svátku. Já jsem si ulila do malé příruční lahvičky trochu té medicíny, protože jeden nikdy neví, kdy bude potřeba. Já si na rozdíl od pana Zajíce sem tam trochu do nosu dám a soudím, že mi bude každou chvíli slabo, a že jen kompotovice mě postaví na nohy.

Autor: Zuzana Zajícová | čtvrtek 11.5.2017 8:26 | karma článku: 26.37 | přečteno: 798x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Straším na blogu

Je to tak – jsem už starou a troufám si říct ostřílenou a otrkanou blogerskou stálicí. Už deset let! 11. 11. 2007 jsem zdárně překonala nástrahy na mne kladené

10.11.2017 v 10:57 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 395 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Když holky vedou řeči

To se tak někdy přihodí, že vedete řeči na úrovni a dozvíte se víc než byste čekali. A taky na sebe často leccos prozradíte.

6.11.2017 v 9:32 | Karma článku: 21.25 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mám ji tak akorát

No, prý dokonce větší než většina holek. Ale já si teda myslím, že bych ji mohla mít ještě větší. Protože čím větší, tím lepší. To je bez diskuse.

30.10.2017 v 11:29 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Nostalgie po Turecku

Když se venku prohání vítr a honí kolem oken listí, je to to ten správný čas zalistovat v albu a ohřát se aspoň vzpomínkou. Na vůni květin. Na horký písek. Na moře...

23.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 | Diskuse

David Gruber

Hlubiny študákovy duše – písemka z matematiky 1939 – prezidentští kandidáti v roce 2017

Včerejší den se týkal studentů, televize Nova tedy měla o nich klasický film z roku 1939. Zajímalo mne, jaké příklady měli septimáni na závěrečnou písemku z matematiky. A co ty příklady vypovídají o úrovni vzdělanosti tehdy a dnes

18.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 315 | Diskuse

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 197 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohoto se bohdá snad nedožiji

Jedno se mi po Listopadu 1989 velmi nelíbí. A tím jsou rodiny. Přejímáme západní styl života, jenž se promítá i do rodin.

18.11.2017 v 10:19 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 442 | Diskuse

Libuse Palkova

Svíčkovou anebo smažené kobylky?

Málo platné, jídlo je součástí kultury každého národa a na co jsme zvyklí odmalička, to považujeme za to nejlepší.

18.11.2017 v 8:19 | Karma článku: 16.67 | Přečteno: 600 | Diskuse
VIP
Počet článků 190 Celková karma 23.37 Průměrná čtenost 1056

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.