Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem v nebezpečí, že uschnu!

2. 05. 2017 9:51:47
Ale to já jsem poslední roky pořád. Prostě nejsou lidi...moje maminka s tatínkem se vodili celý život za ruku, říkali si vzájemně ovečko, a když tatínek přicházel domů, dal mamince pusu, a stejně tak když z domu odcházel.

Prostě se měli rádi.

Pan Zajíc je z jiného hnízda, o němž já prakticky nic nevím. Vzhledem k tomu, že mi říká všelijak, ale rozhodně ne ovečko, ani mě nevodí za ruku, natož aby mi dal pusu na přivítanou/rozloučenou, soudím, že se vyloupl z dočista jiného prostředí než já.

Je pravda, že když byl zamilovaný, taky mi to uměl dát najevo, ale to už je tak dávno, že si to ani nepamatuju.

Můj tatínek říkal mamince jménem jen v jediném případě. Když spolu hráli karty o sirky a maminka neměla jedinou, protože tatínek ji s přehledem vždycky obehrál. To pak tatínek vždycky na závěr sirkového boje pronesl: „No tak vidíš, Mařenko, zase jsi to prosrala.“

Maminka se vždycky zasmála a šla uvařit oběma kafe. Nebo čaj. Tatínek vrátil sirky do krabičky, aby je zase příště všechny vyhrál.

Letošní poslední duben byl takový nanicovatý po všech stránkách. V naší vesnici se čarodějnice nekonaly; nejsou lidi... asi. Když jsem se sem před lety nachomejtla, čarodějnice vždycky organizovali kluci, kterým bylo kolem osmnácti let. Tradice se zdála být pevnou. Jenže jak je vidno, ač se po naší obci pohybuje dost takových adeptů na vytvoření vatry, letos vatra nebyla. Je mi to líto, patří to k jaru stejně jako líbání pod rozkvetlým stromem na prvního máje.

Přemýšlela jsem, jak to zařídit, abych byla posichrovaná, že neuschnu. Přece nemůžu chodit po vsi a loudit po kolemjdoucích, aby mi dali pusu! Stejně bych potkala jen pár místních... konzumentů lihových nápojů, co jsou v každou denní i večerní dobu zapikolovaní před místním obchodem a od těch bych tedy nechtěla vůbec nic, natož pusu.

Jediným adeptem je náhradní manžel, co bydlí deset metrů od našeho domu. Ano, už jsem ho několikrát s úspěchem použila ku smontování nábytku. Není drahý, za hodinu si účtuje sto dvacet kaček. Počítám, že líbání pod rozkvetlým stromem by mě vyšlo tak na čtyři koruny, deset i s dýškem. Jenže já se obávám, že by to neplatilo. Že to prostě musí být pusa z lásky.

Zbývá mi jediné, jako vždycky. Vzít zavděk psí pusou od Besinky. A taky navrch vyfasovat čtyři kočičí. Protože ty jsou z lásky. Na to vemte jed!

Autor: Zuzana Zajícová | úterý 2.5.2017 9:51 | karma článku: 28.21 | přečteno: 1859x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Straším na blogu

Je to tak – jsem už starou a troufám si říct ostřílenou a otrkanou blogerskou stálicí. Už deset let! 11. 11. 2007 jsem zdárně překonala nástrahy na mne kladené

10.11.2017 v 10:57 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 395 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Když holky vedou řeči

To se tak někdy přihodí, že vedete řeči na úrovni a dozvíte se víc než byste čekali. A taky na sebe často leccos prozradíte.

6.11.2017 v 9:32 | Karma článku: 21.25 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mám ji tak akorát

No, prý dokonce větší než většina holek. Ale já si teda myslím, že bych ji mohla mít ještě větší. Protože čím větší, tím lepší. To je bez diskuse.

30.10.2017 v 11:29 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Nostalgie po Turecku

Když se venku prohání vítr a honí kolem oken listí, je to to ten správný čas zalistovat v albu a ohřát se aspoň vzpomínkou. Na vůni květin. Na horký písek. Na moře...

23.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 | Diskuse

David Gruber

Hlubiny študákovy duše – písemka z matematiky 1939 – prezidentští kandidáti v roce 2017

Včerejší den se týkal studentů, televize Nova tedy měla o nich klasický film z roku 1939. Zajímalo mne, jaké příklady měli septimáni na závěrečnou písemku z matematiky. A co ty příklady vypovídají o úrovni vzdělanosti tehdy a dnes

18.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 315 | Diskuse

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 197 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohoto se bohdá snad nedožiji

Jedno se mi po Listopadu 1989 velmi nelíbí. A tím jsou rodiny. Přejímáme západní styl života, jenž se promítá i do rodin.

18.11.2017 v 10:19 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 442 | Diskuse

Libuse Palkova

Svíčkovou anebo smažené kobylky?

Málo platné, jídlo je součástí kultury každého národa a na co jsme zvyklí odmalička, to považujeme za to nejlepší.

18.11.2017 v 8:19 | Karma článku: 16.67 | Přečteno: 600 | Diskuse
VIP
Počet článků 190 Celková karma 23.37 Průměrná čtenost 1056

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.