Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější záchod

26. 04. 2017 13:12:00
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě sledovat, jak tatínek letí po cestě k našemu domu, rozepíná si svršky a utírá zpocené čelo.

. Naštěstí jsme bydleli přímo v nemocnici, a tak to tatínek neměl na svůj milovaný záchod daleko. Já jsem tuto jeho libůstku částečně zdědila a trvalo mi dost dlouho, než jsem se odhodlala navštívit i záchody cizí. Například na základní škole jsem na záchod poprvé vstoupila až někdy ve třetí třídě a trpce jsem svého odvážného činu litovala. Horší záchody snad byly jen na našem venkovském nádraží, kam noha uklízeččina jaktěživo nevstoupila a kde se nedalo určit, jestli je to záchod suchý nebo splachovací. Na druhém stupni základní školy to bylo maličko lepší, ovšem pokud to jen trochu bylo možné, odkládala jsem návštěvu a nosila vše na naši domácí půdu. To víte, dobrý hospodář...

Když jsem byla na gymnáziu a byla rozhodnutá stát se tou světovou malířkou, rozhodla jsem se využít nepřítomnosti rodičů a náš domácí záchod vylepšit. Část prázdnin mezi prvním a druhým ročníkem jsem strávila zcela dobrovolně na malém prostoru velikosti vězeňské cely. Tou dobou jsem byla značně ovlivněná Egyptem, nástěnnými malbami, zdobností starých letopisů a islámským uměním. To všechno jsem hodlala přenést na stěny našeho celkem prostorného záchodu. Rodiče odjeli na dovolenou a já nevytáhla paty z místnosti, jež se měla stát světoznámým stánkem všech druhů nástěnné malby. Hlídala mě maminčina sestra teta Vlasta, která měla dohlížet, abych nezvlčila a nelítala za klukama. Její největší starostí ovšem bylo dostat se alespoň občas na záchod. Mě to strašně zdržovalo od tvůrčí práce, protože jsem měla na sklopeném prkýnku vyskládané barvy a štětce, toaletní papír nesl stopy použitých barev a teta trvala na tom, že to musím před její návštěvou uklidit. Pokaždé, když vylezla a já mohla zase dovnitř, lomila rukama a děsila se návratu rodičů. Myslím, že by mnohem raději odháněla pubertální nápadníky od našeho prahu než tohle.

Rodiče odjeli jen na týden, takže jsem nestačila pomalovat strop. Ovšem všechny čtyři stěny jsem zvládla, k mé spokojenosti a tetině zoufání.

Když se rodiče vrátili a tatínek se vrhl na konečně svůj záchod, ztratil na chvíli řeč, a to bylo co říct. Z jedné stěny na něj unyle koukala Nefertiti, rozvalená na loži pod palmami a pyramidami, z druhé zase Adam s Evou, jabloní a hadem, na zbývajících stěnách pak kopie různých středověkých maleb z kronik, kancionálů a kramářských písní.

Oba rodiče pak stáli v němém úžasu nad výtvory své mladší dcery a teta jim dokola vysvětlovala, že s tou holkou nebyla prostě řeč, že z toho záchoda tejden nevytáhla paty a že za to ona, teta, vůbec nemůže, že je holka hubená bledule, když nebyla na sluníčku a jídlo že ona, teta, prostě odmítla servírovat na záchodě a tím pádem že holka skoro nic nesnědla a ona, teta, že to musela po ní furt dojídat a to že tedy její cukrovce moc nesvědčí...

Teta se moc bála, že se naši budou zlobit, ale opak byl pravdou. Tatínek prohlásil, že máme nejkrásnější záchod v celém městě, že jsem šikovná a že ten záchod nikdy nevymalují, aby i další generace měly možnost spatřit tu krásu.

Teta druhý den odjela a už mě nikdy nehlídala. Ačkoliv o dalších prázdninách by měla pěknou honičku, protože jsem ve svém uměleckém počínání poněkud polevila a zaměřila se na oblast z jiného soudku, oblast erotickou, neméně zajímavou a rozhodně, co se pohybu týče, zdravější, než byl týdenní pobyt na záchodě.

Autor: Zuzana Zajícová | středa 26.4.2017 13:12 | karma článku: 28.93 | přečteno: 1423x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Straším na blogu

Je to tak – jsem už starou a troufám si říct ostřílenou a otrkanou blogerskou stálicí. Už deset let! 11. 11. 2007 jsem zdárně překonala nástrahy na mne kladené

10.11.2017 v 10:57 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 395 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Když holky vedou řeči

To se tak někdy přihodí, že vedete řeči na úrovni a dozvíte se víc než byste čekali. A taky na sebe často leccos prozradíte.

6.11.2017 v 9:32 | Karma článku: 21.25 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mám ji tak akorát

No, prý dokonce větší než většina holek. Ale já si teda myslím, že bych ji mohla mít ještě větší. Protože čím větší, tím lepší. To je bez diskuse.

30.10.2017 v 11:29 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Nostalgie po Turecku

Když se venku prohání vítr a honí kolem oken listí, je to to ten správný čas zalistovat v albu a ohřát se aspoň vzpomínkou. Na vůni květin. Na horký písek. Na moře...

23.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 81 | Diskuse

David Gruber

Hlubiny študákovy duše – písemka z matematiky 1939 – prezidentští kandidáti v roce 2017

Včerejší den se týkal studentů, televize Nova tedy měla o nich klasický film z roku 1939. Zajímalo mne, jaké příklady měli septimáni na závěrečnou písemku z matematiky. A co ty příklady vypovídají o úrovni vzdělanosti tehdy a dnes

18.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 315 | Diskuse

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 197 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohoto se bohdá snad nedožiji

Jedno se mi po Listopadu 1989 velmi nelíbí. A tím jsou rodiny. Přejímáme západní styl života, jenž se promítá i do rodin.

18.11.2017 v 10:19 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 442 | Diskuse

Libuse Palkova

Svíčkovou anebo smažené kobylky?

Málo platné, jídlo je součástí kultury každého národa a na co jsme zvyklí odmalička, to považujeme za to nejlepší.

18.11.2017 v 8:19 | Karma článku: 16.67 | Přečteno: 600 | Diskuse
VIP
Počet článků 190 Celková karma 23.37 Průměrná čtenost 1056

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.