Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trable mužů středního věku

15. 03. 2017 10:59:40
Zářným příkladem takového muže je můj bratranec Aleš, zvaný Alda...Pokud bych měla mít bratra, pak bych chtěla, aby jím byl on. Brácha za všechny peníze.

No a taky ho mám fakt ráda a troufám si říct, že stejně, jako by bráchou byl. O čtyři roky mladší než já, blonďák, je s ním legrace, no fakt bezva chlápek.

Alda má ženu Mirku, dospělá dvojčata Lukáše a Honzu a auto. Rodinu i auto pečlivě opatruje, stará se, aby se nikomu nic nestalo, aby se měli všichni dobře. Jelikož dbá i o zdraví svoje a svých nejbližších, zakoupil Alda celé rodině kola, autu pak nosič na střechu a naplánoval letní dovolenou pro sebe a ženu Mirku po horských stezkách rakouských.

Na cestu vyrazili brzo ráno. Všechno probíhalo jak má, dokud se Mirka u Budějovic nezeptala, jestli Alda nechce bonbón. Alda chtěl. Bonbón se skrýval v batohu. Bonbón ano, doklady od auta ne. Ty se nacházely v bundě, co visela doma na věšáku. Z vyrovnaného muže středního věku se rázem stal granát těsně před výbuchem. Mirka ho musela utěšovat, že to není zas tak zlý, mohla mu přece nabídnout bonbón až někde v Rakousku, no a koneckonců stejně se jí chce čurat, tak se doma aspoň vyčurá. Alda se při zpáteční cestě trochu uklidnil, ale stejně prý za to mohla Mirka. Kdyby nechtěla jet den před odjezdem nakoupit, tak by ty papíry byly v batohu a ne v bundě. Co byste chtěli, že jo. Za všechno může vždycky ženská.

Dovolená proběhla bez zádrhelů. Alda s Mirkou se šťastně vrátili, kola vynesli do předsíně, kde se už tísnila kola jejich dvojčat. Blížil se podzim, kola pořád doma překážela, i rozhodl se Alda, že je už uskladní na zimu v garáži. Jak si usmyslel, tak udělal. Kola bezpečně připevněná na nosiči, garáž nedaleko. Alda si tak spokojeně jede, myslí na kdovíco, zatočí volantem a prááásk! Urval kola i s nosičem...zapomněl, že je na té střeše má a zapomněl, že garáž je typizovaná, tudíž s vraty, nepočítajícími s koly na střeše...no a co myslíte, kdo za to mohl? No Mirka! Kdyby místo vaření večeře jela s Aldou, určitě by mu připomněla, aby kola před garáží sundal. Co byste chtěli, že jo...

Když vezl Alda kola ze servisu, kde je dali zase do původního stavu, jela Mirka do garáže pro jistotu s ním.

Kola byla spravená, bezpečně uložená. Jenom auto začalo tak trochu zlobit. Auto vlastně ani ne, ale centrální zamykání. Prostě se to auto občas samovolně zamklo, aniž by se kdokoli dotkl klíče. Alda se rozhodl, že problém bude řešit až po Dušičkách.

Brzo ráno před Dušičkami Alda vstal, odnosil připravené tašky včetně několika demižonů slivovice k autu. Naložil všechno pěkně úhledně dovnitř vozu, sundal si bundu, tu odložil na zadní sedadlo, nastartoval a povšiml si, že má špinavé boční okno. Vylezl, jal se čistit ty skvrny, bránící mu v rozhledu a jak tak trochu přitlačil, dveře klap a zámky cvak. Auto se samovolně zamklo...prekérní situace! Na barrandovském sídlišti, nastartované auto, naložené na dalekou cestu, taška s doklady, mobilem a nemalým finančním obnosem na předním sedadle, klíčky v zapalování, klíče od bytu v bundě, bunda v autě. Alda se orosil. Mirka v práci, oba kluci sice doma, ale spí, dům zamčený. Alda sprintoval ke vchodovým dveřím. Zoufale čekal, až někdo půjde do domu. Auto stálo kus za rohem mimo zorné pole, jen ho ukrást.

Konečně se Alda dočkal. Sousedka šla se psem. Ovšem jak víte, mladí muži mají tvrdé spaní a oba synové navíc spali v tom nejzadnějším pokoji, daleko předaleko od vchodových dveří. Otec těsně před infarktem zvonil jak o život. Po době, jež se zdála být nekonečnou, jeden z rozespalých synů opatrně otevřel.

„Co je? Nemáš klíče?“ nevhodně se otázal brunátného otce.

„Uhni!“ zařval Alda a vrhl se k šupleti, kde ležely náhradní klíče od auta.

Auto naštěstí nikdo neukradl. Alda se v práci celý den klepal. Když odpoledne naložil Mirku a vyrazili na Dušičky, vyčetl jí, že chodí tak brzo do práce. Kdyby šla jen o chvíli později a pomohla mu naložit auto, určitě by se tohle nestalo. Za všechno může ženská, to je přece jasný...

Když nám na Dušičkách Alda líčil svoje příhody, brečeli jsme smíchy a on taky. Všichni jsme se shodli, že by byla nejvíc škoda té dobré slivovice, kdyby mu někdo to auto ukradl. Co bychom na těch Dušičkách pili?

Autor: Zuzana Zajícová | středa 15.3.2017 10:59 | karma článku: 26.24 | přečteno: 1034x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Straším na blogu

Je to tak – jsem už starou a troufám si říct ostřílenou a otrkanou blogerskou stálicí. Už deset let! 11. 11. 2007 jsem zdárně překonala nástrahy na mne kladené

10.11.2017 v 10:57 | Karma článku: 20.33 | Přečteno: 395 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Když holky vedou řeči

To se tak někdy přihodí, že vedete řeči na úrovni a dozvíte se víc než byste čekali. A taky na sebe často leccos prozradíte.

6.11.2017 v 9:32 | Karma článku: 21.25 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mám ji tak akorát

No, prý dokonce větší než většina holek. Ale já si teda myslím, že bych ji mohla mít ještě větší. Protože čím větší, tím lepší. To je bez diskuse.

30.10.2017 v 11:29 | Karma článku: 22.50 | Přečteno: 1191 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Nostalgie po Turecku

Když se venku prohání vítr a honí kolem oken listí, je to to ten správný čas zalistovat v albu a ohřát se aspoň vzpomínkou. Na vůni květin. Na horký písek. Na moře...

23.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Vrba

Horor, co povstal z mlžného oparu.

K tomu, když si ještě pomyslím, že k tomu došlo vlastně díky mé vlastní iniciativě. Ach jo. Na druhou stranu, zase kdyby k tomu nedošlo, neuvědomil bych si, jaké existuje propojení mezi jízdou autem v mlze, úklidem a nákupem.

18.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

David Gruber

Hlubiny študákovy duše – písemka z matematiky 1939 – prezidentští kandidáti v roce 2017

Včerejší den se týkal studentů, televize Nova tedy měla o nich klasický film z roku 1939. Zajímalo mne, jaké příklady měli septimáni na závěrečnou písemku z matematiky. A co ty příklady vypovídají o úrovni vzdělanosti tehdy a dnes

18.11.2017 v 13:47 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 270 | Diskuse

Jitka Štanclová

Výjimečný den

Jsou dny, které se vám zapíší do paměti a ponecháte si je tam uchované na celý život. Tak to cítím i já.

18.11.2017 v 10:42 | Karma článku: 12.56 | Přečteno: 194 | Diskuse

Helena Vlachová

Tak tohoto se bohdá snad nedožiji

Jedno se mi po Listopadu 1989 velmi nelíbí. A tím jsou rodiny. Přejímáme západní styl života, jenž se promítá i do rodin.

18.11.2017 v 10:19 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 437 | Diskuse

Libuse Palkova

Svíčkovou anebo smažené kobylky?

Málo platné, jídlo je součástí kultury každého národa a na co jsme zvyklí odmalička, to považujeme za to nejlepší.

18.11.2017 v 8:19 | Karma článku: 16.67 | Přečteno: 591 | Diskuse
VIP
Počet článků 190 Celková karma 23.37 Průměrná čtenost 1056

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.