Sny se mají plnit. Dokud je čas. III.

25. 05. 2016 9:30:19
Takové narozeniny, jaké jsem měla letos já, takové jsem ještě neměla! Myslím, že byla tentokrát nasazena laťka hodně vysoko! Moje letošní narozeniny byly takové...no...kulaté. Jsem zkrátka tady na světě dost dlouho.

Už dávno dopředu jsem věděla, že je oslavím v náruči mého milého smíšeného sboru Gaudium, neb budeme dlít zrovna v Polsku. Navíc je to přesně deset let, co jsem platným prvním altíkem v tomto slovutném a ctihodném ansámblu. Dvojnásobný důvod k hlubokému zamyšlení, jak pojednat ty ne zrovna žádoucí kulatiny.

Jednou v únoru jsem tak seděla a koukala do počítače. Do nosu mě cvrnkla informace, že existují nějakou dobu na našem trhu kelímky NICKNACK, co jsou na furt! Žádný voskový papír, žádný polystyren, prostě poctivá umělá hmota, co přežije staletí. A na ty zázračné kelímky lze natisknout cokoliv si zákazník vymyslí. To je ono! Nechám vyrobit pro náš sbor sborové kelímky, co budou na furt a co budou jen naše! Kontaktovala jsem výrobce a ten mi obratem poslal informace, o něž jsem žádala.

Obrátila jsem se s tajným úkolem na svou kamarádku Hanku, co má smysl pro kdeco a je schopná vymyslet cokoliv. Spolu jsme to probraly a vymyslely grafický ksichtík kelímku. Zbýval ještě jeden úkol; oslovila jsem našeho sbormistra Vláďu, aby mi pod rouškou tajemství napsal kousek partitury - Proč bychom se netěšili – od Bedřicha Smetany, na něhož jsem se, z prozaických důvodů, obrátit nemohla. Vláďa, aniž by tušil, oč jde, obratem poslal žádané.

Výrobce se úkolu zhostil na jedničku. Poštou mi přišla ohromná krabice se sto dvaceti krásnými kelímky, co jsou jen pro nás a naše! Rozhodla jsem se, že je povezu s sebou do Polska spolu s prověřeným lahodným mokem – medovinou od kamarádky Věry.

Narozeniny jsem měla v pondělí – po nedělním koncertu ve Wroclawi, kde jsme zpívali Carmina Burana, a před koncertem pondělním v Legnici. Co víc jsem si mohla já, řadová sborová zpěvačka, k narozeninám přát!

V pondělí jsme dali sbohem Wroclawi a odjeli do Legnice. Ovšem ještě před odjezdem mi všichni moji kamarádi zazpívali a gratulovali. Když ustalo všeobecné zpívání, otevřel náš kamarád řidič Marek postranní prostor v autobusu a tam byly naskládané kelímky s medovinou, pěkně jeden vedle druhého, pro každého z nás. Viděla jsem, že se můj dárek pro celý sbor všem moc líbí a byla jsem šťastná. Úplně nejvíc. Kelímky se líbily i našim polským kamarádům, co se s námi přišli rozloučit. No jo, jeden jsme jim věnovali na památku, takže jich máme jen sto devatenáct.

Než jsme dojeli do Legnice, zastavili jsme se na fantastickém místě – ve městě Jawor v Kostele míru. Tak to byla fakt velká krása...viz: http://www.oberlausitz.com/ferien/kulturell/via-sacra/cz/friedenskirche-zum_heiligen_geist-jawor-jauer.aspx

Pak jsme jeli rovnou do Legnice, kde na nás čekali polští kamarádi – Chór Madrygal. Netušili, že jsme sice přijeli my, ale naše klavíristka Jitka, co nás měla doprovázet, se zasekla cestou, a že to prostě do Legnice nestihne...museli jsme zcela přestavět repertoár našeho koncertu. Řeknu vám, je to jízda! Noty, které jsme měli s sebou, jsme mohli s klidem nechat v tašce. Naše sbormistryně Zdena ovšem projevila svou virtuozitu a sestavila během chvíle nový program. Zpívali jsme se skvělým polským sborem dvě společné věci a pak jsme to prostě dali. Zpívali jsme senzačně. Nekoukali jsme do not, dali jsme to zpaměti a byl to podle mého jeden z našich nejlepších výkonů. Moje narozeniny tímto byly zcela ojedinělé, jedinečné a nejkrásnější. Však mi to hodně mých kamarádů řeklo! Takovým narozeninám konkurovaly jen ty před čtyřmi lety. To jsme byli se sborem ve Francii a já tam oslavila nejen narozeniny, ale i znovuzrození po léčbě, kterou jsem ukončila pouhé dva měsíce předtím. Léčbě po nemoci, která mě mohla připravit nejen o řeč a schopnost zpívání, ale i o život. No a vidíte; myslím, že zrovna láska ke zpívání a kamarádi ve sboru výrazně napomohli k tomu, že jsem po čtyřech letech mohla slavit zase narozeniny s nimi a se společným zpíváním...

děkuju...

p.s. děkuju Hance za její nápady a a za spolufinancování kelímků.

Autor: Zuzana Zajícová | středa 25.5.2016 9:30 | karma článku: 19.39 | přečteno: 515x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Kolem rybníka a zase zpátky

Někdy se za romantickým výletem nemusíte vydávat daleko, stačí za humna. Tenhle rybník máme od domu coby zajíc dupnul a poskočil. Dřív jsme k němu chodili pěšky, dnes se kousek svezeme, ale kolem dokola ho poctivě obejdeme.

22.1.2019 v 9:12 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 444 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Tajnosti schované do šuplíku (Ohně už hoří)

Někdy se mi srdce sevře, někdy se mi zatají dech, někdy se mi zasteskne, někdy napíšu tajně do šuplíku...

20.1.2019 v 9:43 | Karma článku: 16.09 | Přečteno: 372 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mám dvě děti. Jako paní Palachová...

Mít děti je nejvíc. Aspoň já to tak cítím. Mít dvě zdravé, chytré, hodné a krásné děti je tak moc, že to nedokážu popsat...

18.1.2019 v 17:38 | Karma článku: 28.87 | Přečteno: 1167 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Co nevíte o České televizi aneb Tajnosti rekvizitárny (7. pokračování)

Stalo se to mnohým a stalo se to i mně. Zrušili mi místo. Nečekaně. Byla jsem nezaměstnaná. Byl leden roku 2010, kdy se práce hledala nám starším těžko...

15.1.2019 v 9:31 | Karma článku: 25.29 | Přečteno: 543 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hewlit

Jsou pomalý, ale líbaj rychle

O kom mluvím? O mladistvých. Tedy jak se dneska česky říká, týnejčdřích, jes, vole. (Říká se dneska ještě vole, asi ne, není to cool). Dělal jsem malý průzkum, za jehož výsledky sice neručím v globálním měřítku, ale udělal jsem ho

23.1.2019 v 20:38 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 463 | Diskuse

Karel Trčálek

Staří a nemohoucí lidé jsou na tomto světě přebyteční

Na onom světě ale už staří a nemohoucí lidé přebyteční nejsou. Na onom světě není už přebytečný nikdo, což je, myslím, vcelku povzbuzující zjištění

23.1.2019 v 16:51 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 451 | Diskuse

Karel Boháček

Jak odstranit nejnebezpečnější aplikaci z vašeho smartphonu?

Nebezpečných aplikací je všude přehršel. Dají se stáhnout z neoficiálních, ale i z oficiálních zdrojů pro Android, Microsoft nebo Apple.

23.1.2019 v 16:16 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 834 | Diskuse

Libuše Palková

Nejen Zeman dělá ostudu

Už jsme si zvykli, že náš prezident svými bonmoty a vtípky občas šlápne vedle a udělá si pěknou ostudu. Ovšem pokud nějakou tu netaktnost pronese při oficiální stání návštěvě v zahraničí, udělá ostudu celé zemi. Ale nejen on..

23.1.2019 v 15:41 | Karma článku: 18.05 | Přečteno: 1799 | Diskuse

Michal Beran

Jak se mít lépe?

Pokládáš si někdy takhle jednoduchou otázku? Rovnou se Tě zeptám na další. Připraven? Připravena? Připraveni?

23.1.2019 v 14:14 | Karma článku: 9.26 | Přečteno: 294 | Diskuse
VIP
Počet článků 264 Celková karma 23.28 Průměrná čtenost 1108

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)

 

Najdete na iDNES.cz