tak vysoko jsem nedosáhnul, ale určitě to bylo bezva

Hezké, Zuzko.

Dík, Šárko

Zuzko, krásně napsané. Hospoda U kafky pořád stojí, no a hřbitov takyUrčitě jsme se tam někde potkávaly

Určitě, Jitko, jen nás tehdy zajímali víc kluci

Nejlepší byl maturitní večírek. Jinak nudný, ba zkažený svatý týden. Rodiče mě poslali k holiči, abych byl slušně ostříhán. Lazebník to ovšem pojal po svém, takže mě třídní učitel napomenul, že chci zesměšnit tento významný akt.

Maturitní večírky... to je ovšem téma na samostatný blog

Myslela jsem, že Jindra měl samý jedničky. Jako moje ségra, která furt koukala na seriály a courala venku s holkama. Že prej nutné pauzy v učení. (Já jsem ty jedničky měla taky, to přiznám.)

Autorko, zase gympl s vaším posudkem (i když nevím co vaši rodiče provedli) byla pořád vynikající možnost. Někteří se známkami, které jste měla vy se dostali na učební obor kvůli tomu posudku.

Na gymnázium mě vzali, protože tam bylo volno a protože jsem se na základce dobře učila. Sabotovala jsem učení až na gymplu.

Maturita je krásná věc! Za každého režimu i v čase.

Člověk je akorát tak mezi dětstvím a dospělostí a nerozumí tomu, co se s ním děje.

Mě úděl uložil díky různým okolnostem (a možná že je dobře, že jsem nešel studovat hudbu jako moje máma), že jsem se nedostal na moji touženou elektro (požadovaný průměr 1,4!) a ani při přihlášení na dopravní školu na sdělovací a zabezpečovací techniku jsem se prostě nedostal. Nějak šlo mimo mě, zda jsem měl kádrový profil dobrý, nebo ne. Moji rodiče zaručeně rudou knížku neměli a do kostela se chodilo.

S odvoláním jsem byl přijat na obor "Elektrická trakce a kolejová vozidla" (mašinfíra), přičemž jsem stejně jezdil s lokomotivou jen na praxi. A další život se překotně odvíjel zcela jiným směrem. Ničeho nelituji čím vším jsem potom prošel. Já tomu říkám život od dráhy a ku dráze. Ale zážitky kolem maturity jsou neopakovatelné... A kantory jsme na tu dobu měli senzační! Mimochodem, víš něco co dělá Tvůj Jirka?

Vím, co dělá

Zuzko, já jsem na začátku svaťáku přišel za mámou a říkám jí: co když tu maturitu neudělám. Odpověděla: tak ji uděláš na podzim. Venku bylo krásně a tak jsem místo učení jezdil na kole, chodil hrát basket a večery trávil v hospodách. A dopadlo to dobře. Teda vlastně chvalitebně.

Ono by se zase tak moc nestalo, kdybych ji dělala podruhé až v září, rodiče byli zocelenī

Krásně napsané, Zuzko. Připojuji se k Honzovi, také jsem překvapený.

To víš, klamu tělem

Maturovat jsem šla jako poslední, měla jsem angínu a horečky. První den, který jsem po nemoci vstala, byla cesta do školy. A protože jsem naprosto nešikovná na cokoliv, tak škola byla ekonomka.

Taháky jsem také používala, ale tím jsem se učila. Dělala jsem z nich skládačku, a těm klikihákům jsem rozuměla jenom já. Ale při hodinách nebo na maturitě jsem se je neodvážila ani vytáhnout. Jenom to vědomí, že je mám u sebe mi stačilo. Naše škola byla totiž známá tím, že jakmile se přišlo na tahák, tak jste dostala automaticky pětku.

U mne špatně dopadla ekonomka. Už jsem byla unavena a po nemoci, a tak mi moje učitelka říkala: kdybych nevěděla, že čtyři roky máš jednotky, tak bych ti ted dala čtyřku, takže jsem dostala trojku z milosti a šla jsem opět do postele.

Také už je to hodně dávno.

Já jsem se psaním taháků učila