Zajímavá informace a samozřejmě krásné fotografie

jo... to jsem byla malinko mladší

Tyjo, to jsem vůbec netušila, děkuji, Zuzi. A krásný fotečky

dík

Tak tuhle story slyším poprvé, asi tu žloutenku u nás nikdo neměl.

nojo, bylo to tajný

Krásný fotky... Já si na tu žloutenku nepamatuju asi proto, že jí nikdo z nás nechytil, byl to predposledni rok urputného budování domku :-)

Tvojí bezva rodiče, já vím...

nepamatuješ, protože se o tom nepsalo. Ale 40 tisíc nakažených, to není málo...

Vzpomínám si, že v roce 1979 bylo hodně žloutenky! Ale o tři čtyři rok dříve proběhla tato nemoc i v naší školní třídě. Dva žáci zůstali doma v karanténě. Pamatuji si, jak jsme měli ve třídě lavor s dezinfekcí a v něm si všichni povinně myli ruce. Samozřejmě to pro nás puberťáky byla ohromná sranda, jako všechno tehdy. Nevím, jestli si dnešní děcka dělají srandu například z těch roušek; to jsem si jen vzpomněla, kolik veselí jsme zažili, když jsme si v hodinách civilní obrany měřili obličeje a zkoušeli plynové masky. Tehdy hodně smíchu, ale dnes je to spíše k breku, protože kdyby k něčemu přišlo, k chemickému či biologickému útoku, jsme všichni vyřízení - to korona je proti takové hrozbě úplné nic. Omlouvám se za odbočení.

Žloutenka holt měla smůlu, neměla ten dnešní marketing.

Ale, teď vážně, matně si pamatuju, že veřejně mluvit o nějaké epidemii byl tehdy málem protistátní zločin. Tobě karma

Ještě že jsem nikdy nejedla ovocné nanuky ... a raději ani nezačnu.

asi už mají exkrementy rezistentní na pasterizaci

Jj, tu jahodovou epidemii pamatuju. V Praze to řešil kdekdo.

Ale menší lokální epidemie žloutenky typu A v té době bývaly běžné.

výrazně si mi rozšířila obzory, pač ten žloutenkový příběh neznám. By mě teda zajímalo, když jsem měl žloutenku s celou třídou cca v roce 1965, jestli jsme byli čuňata nebo spřátelení soudruzi taky někde něco revolučně hnojili. O salmonele na vojně ani nemluvě

no jak píšu, moc se o tom tehdy nesmělo psát, ani mluvit, kdyby táta neměl z oddělení udělaný infekční, taky bych si to nevybavila. Na žloutenku se sice asi neumíralo, ale následky byly buď dlouhodobě, nebo celoživotní