Zuzko, moc hezky jsi to napsala a kdyby se zde mohly podepsat všechny maminky, které to tak také cítí, byla by to nekonečná řada. A je i mi smutno z toho, jak dlouhá řada je děti bez lasky, kdy leckteré matky nejsou schopné lásky mateřské. :-)

Soňo, to je sice jinej příběh - děti bez lásky, ale stejně smutnej...

Je mi hrozně líto paní Palachové, ale hrozně. Viděla jsem mj. film Hořící keř. Ten okamžik, kdy maminka zjistila, že její syn je mrtev, pak další, když si uvědomila, že od něj nemá ani pár řádek na rozloučenou, jsem s ní prožila až do morku kostí. I já mám děti, které pro mne znamenají všechno, a vím naprosto jistě, že bych nedokázala žít dál.

Ráda napíši, ale nevím, kam?

Krásné a lidské

A moc Vám gratuluji k dětem, Zuzano

Moc Vás nečtu, ale toto je opravdu krásný blog hrdé maminky.

Zuzanko, svým skvělým blogem jsi dokázala, že silné téma nepotřebuje silná slova, stačí čistá a upřímná!

V dobe Palachovy oběti jsem už byl pár let "za kopečky" a tak můžu napsat, že ta oběť měla velký ohlas i na "západě". Většina těch "leváků" a nadšenců ze SSSR, na západě, kteří i přes internacionální bratrskou pomoc ještě stále tíhli tam na východ, byla ze svých sympatií k bolševismu po zprávě o Janu Palachovi konečně vyléčena. Zuzano, díky za moc fajn článek Ovšem Palachova rodina za jeho oběť bohužel musela zaplatit obrovskou a neúnosnou daň