Tohle nedělej, tohle není blog, ale špagát. Dovolím si však odhadnout, že vypadáš velmi dobře, a tak to určitě nebyla mise v Mali nebo čištění kanálů v Praze. Taky se těším na pokračování...

Zuzanko, to víte, že jsem taky napnutá jak špagátek - a pár scénářů si po svých 42 letech praxe taky umím představit. Ale ať to bude, co to bude, nejlepší na tom je ono optimistické konstatování "pěkná práce to byla". Myslím si, že když se zadaří a člověk může dělat to, co dělá rád - a ještě mu za to platí... To je životní klika. Tak teď jsem zvědavá na pokračování - a přeji Vám tu kliku dál.

Zuzano, ty nám teda dáváš! Ivana je na prášky!

Granuluji převelice, Zuziku a počkám si

Také jsem zažila závratnou kariéru (za vraty). Vylezla jsem na vrata a vozila jsem se na nich od zdi až k pevné části. Rodiče mi ji ale ukončili.

Pozadí jsem nemalovala, naštěstí mi pozadí nemalovali ani rodičové, neb jsem (mimo ničení vrat) byla dítko způsobné.

Ta čeština je ale zajímavá řeč, že.

Zuzko, díky za vyprávění, budu se těšit na pokračování.

Zuzano, tak co nejdřív hoď na plac rozuzlení , dokud nebude, tak já ze samého napětí nebudu moct spát

musíte věřit že to nejlepší máte před sebou

ZUZKO,život je jedno velké překvapení, prostě Non stop.:-)

Ale Zuzi, ať už se to bude ubírat kamkoli, tak veř, že to pravé ořechové začne teprve teď.