Novela zákona, která zachrání naše školství
No jen si to představte! Učitelka a krade dětem jídlo! Smály jsme se a mně to přišlo skoro nemožné. Jenže když se nad tím zamyslíte, když si představíte takovou uštvanou učitelku, věčně hladovou, jak musí koukat na třicet žvýkajících prvňáků, den co den, tak ta představa se tak absurdní nezdá.
Ráno je hektické, učitelka sotva stíhá, má čas tak akorát na cigaretu a černý kafe a posbírat všechny sešity, nezapomenout brejle a šup honem do školy přes celou Prahu. Do velké přestávky to jakžtakž překlepe, ale pak se všechny ty dětičky vytasí se svačinami od pečlivých matiček a to je konec. Učitelka si v duchu slibuje, že si svačinu nachystá už večer, ale skutek utek. No a pak si jedna holčička v první lavici kňouravě stěžuje, že má asi tu šunku zkaženou, že to jíst nebude a paní učitelka řekne - ukaž, já to ochutnám, jestli opravdu není zkažená - a vstane a jde k lavici, oči může nechat na krajíci bohatě proloženém růžovoučkou šunkou od kosti, na kterou z učitelského platu nikdy neměla, holčička jí podá tu dobrotu a učitelka je ztracená. Kousne jednou, šunka se na jazyku rozplývá, ale učitelka si není jistá kvalitou, a tak si kousne ještě jednou. Pak holčičce potvrdí perfektní jakost, ale holčička fňuká, že už nemůže a nechce tu svačinu zpět. Tak se vlastně poprvé paní učitelka obětuje, protože holčička říká, že nesmí tu svačinu přinést zpátky domů a že ji teda bude muset vyhodit. Paní učitelka tedy svačinu dojí. Má sice výčitky svědomí, ale když vidí, jak holčičce vyřešila problém, jak je spokojená a jak je spokojený i učitelský scvrklý žaludek, zažene výčitky do nejzazšího kouta.
Od toho osudného dne učitelka bedlivě sleduje své svačící prvńáky a jakmile někdo z nich jeví známky únavy a sytosti, už je tu obětavá učitelka a znavenému jedlíkovi ulehčí od jeho břímě. Jenže za nějaký čas už učitelka přesně ví, které dítě nosí jakou svačinu a už jí nějaký ten chleba s máslem a obyčejným taveňákem nestačí. Začne si vybírat a občas to přežene a nečeká, až je na vybraném nositeli nejlepší svačiny znát nasycení. No a pak si doma některé z dětí postěžuje a malér je na světě. Učitelka po dohodě opustí školu a jde prodávat do řeznictví hned vedle svého bytu. Má mnohem větší plat a šunky co hrdlo ráčí a jestli neumřela, je v řeznictví dodnes.
Tak nějak to možná bylo a já si při té své dedukci vzpomněla i na svoje problémy se svačinou. Bylo mi trochu víc, bylo mi už jednadvacet a měla jsem dvouměsíční dceru. Studovala jsem druhý ročník nástavby a do školy jsem chodila tak dvakrát týdně s kočárem. Vždycky jsem přiletěla, nabrala si úkoly na další týden, nechala kolovat mimino mezi spolužačkami a stejně jako ta učitelka vyhládle sledovala mé milé kamarádky, jak vytahují ohromné svačiny, připravené pečlivými matkami. Jo, kamarádky byly všechny svobodné, bydlely u rodičů a neměly o životě mladé nezkušené novopečené manželky a matky, žijící daleko od rodného města, ani páru. Spolužaček bylo jedenáct, a když mi dala každá kousnout, rozlil se mi po těle nepopsatelný pocit blaha. Jednou jsem ovšem zaslechla dost nepříjemný rozhovor o tom, jak jsem nějaká divná, že nemám ani na sváču, a že je už nebaví mi dávat kousnout. Od té doby jsem vždycky k láhvi pro dceru přibalila hoodně velkou svačinu a nikdy jsem si už neřekla o ochutnání kamarádkám, naopak jsem sama horlivě nabízela.
Proto mám pro paní učitelku, ujídající svačiny, pochopení, určitě jako mnohá laskavá čtenářka, která stejně jako já zažila ten stres a nervy, aby všechno stihla a zvládla a vyráží z domova hladová. Tady musím poznamenat, že jsem měla postavičku jedna radost, prakticky jako dnešní modelky a kdyby se tohle nestalo před lety, ale dnes, módní fotografové by se přetrhli.
Vraťme se ještě na chvíli k oné paní učitelce. Možná, že by nebylo od věci její prohřešek zlegalizovat a nebojím se říct, přímo uzákonit. Kdyby děti povinně vyživovaly své učitele, bylo by vystaráno. Problém rostoucího množství obézních dětí by byl vyřešen, stejně tak i pověstná chudoba učitelského stavu. Ty děti, pro které je skoro nadlidský úkol dojíst svačinu (mezi něž jsem kdysi v první třídě patřila i já), by byly spokojené stejně jako popeláři, jimž by se značně ulehčilo od nedojedených svačin, pokoutně házených do odpadků.
Proto navrhuji novelu zákona ve prospěch hladovějících učitelů. Možná že by se to dalo ještě tak nějak zařídit, že by si na své přišli i chudáci bezdomovci. Ti by mohli čekat před školou a odebírat to, co učitelé odmítnou. Třeba obyčejné chleby s máslem nebo se sádlem. Myslím, že by se páni poslanci měli zamyslet a můj návrh uvést v praxi. Nebo by mohli alespoň zařídit časté exkurze školáků a jejich učitelů do parlamentní kantýny. To by taky šlo.
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Pořadatelka nahé párty dostala v Rusku pokutu, provinila se kritikou války
Moskevský soud ve čtvrtek uložil pokutu 50 tisíc rublů (asi 12 750 korun) televizní moderátorce a...
S vládou nemá smysl pokračovat v jednáních, a to ani za účasti prezidenta, řeklo ANO
V atriu Poslanecké sněmovny proběhla tisková konference stínové vlády hnutí ANO. Poslanci mluvili...
POLITICKÝ DIÁŘ: Pověstná „střídačka“ ODS a Kupkův úspěch na kongresu
Premium Byť se před čtrnácti dny na kongresu ODS v Ostravě téměř nic nestalo (natož aby šlo o něco...
Odvrátili jsme dronový útok na Minsk z území Litvy, tvrdí Bělorusko
Šéf běloruské tajné služby (KGB) Ivan Tertel ve čtvrtek uvedl, že se podařilo zmařit dronový útok...
- Počet článků 428
- Celková karma 33,06
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz