Konečně mám pekáč buchet!

Dočkala jsem se a věřte, byla v tom léta dřiny a odříkání. No…odříkání není to správné slovo, to trochu kecám.

K pekáči buchet jsem se ale dopracovala až v poslední době, předtím to nestálo za řeč.

Když jsem byla malá, byla jsem hubená, nazelenalá a pihovalá. Jak jsem rostla, byla jsem sice starší, leč pořád hubená, nazelenalá a pihovatá a nepomohlo mi ani dvojí mateřství. Maminka mě  utěšovala, že až se stanu matkou, narostou mi prsa a celá rozkvetu. Maminka má sice vždycky pravdu, ale tady se trochu sekla. Byla jsem placatá jako palačinka, co jsou na ní posazené dvě borůvky. Nevím, jestli to bylo k nakousnutí, ale je fakt, že se vždycky našel nějakej, co mu palačinka s borůvkama chutnala.

Dvojí mateřství mě tedy nezformovalo; z palačinky se nestala buchtička k nakousnutí a z borůvek nenarostly ani ty kanadské, natož aby se proměnily v broskvičky. No jo, dnes bych udělala závratnou kariéru, tehdy ale byly ve fóru holky macatější.

Jenže čas oponou trhnul a mně se přihodila taková nepříjemná věc. Zkrátka jsem byla nějakou chvíli nemocná a moje paní onkologická doktorka mi kladla na srdce, abych jedla, a abych jedla na co mám chuť, hlavně žádný diety, žádné nízkotučné svinstvo, prostě abych si dávala do nosu. No a paní doktorka má vždycky pravdu a musí se poslouchat.

Tak už pět let jím, na co mám chuť a nešidím se, to mi věřte. Dnes vůbec nemůžu pochopit, že jsem jako malá a mladá jedla jako kolibřík, že jsem neujížděla na takových dobrotách, jako je třeba čerstvý chleba se sádlem, kus pořádnýho masa, červená paprika, gothaj, rakvičky a takový ty trubičky, co je mají u nás v práci v bufetu. Moc dobrých jídel je k dispozici! No a je to jasný, že tučný jogurt fakt chutná líp než ten odtučněný, za to dám krk. Taky domácí pečení nemá chybu, a je tu ovoce a zelenina, to je taky moc dobré.

Prostě jsem se z palačinky s borůvkama proměnila v pravou českou buchtu. Tím myslím takovou tu vykynutou přes celej pekáč.  Z borůvek se staly broskve a z palačinky prostě pekáč buchet. Teda…buchty, jako od kraje ke kraji, jestli mi rozumíte. Prostě holka k nakousnutí!  Jenže se oprávněně domnívám, že zatímco na palačinku s borůvkama se občas stála i fronta, o kynutou buchtu s broskvemi už není jaksi interes.

Co se dá dělat, ona taková palačinka taky časem okorá a není to, co to bývalo. Hlavně že mi chutná a že mě moje paní onkologická doktorka zase pochválí. Té se pekáč s buchtou líbí a asi ví proč.