Podvazky, punčochy, punčocháče, a taky podprsenky
„Tati, a to budu muset taky nosit?“
Seděli jsme s tatínkem vedle sebe a koukali na maminku, jak se obléká. Tatínek koukal obdivně, já vyděšeně. Maminka se zrovna soukala do podvazkového pásu. Pak si natáhla punčochy a postupně je připínala takovými čudlíky k pásu, o němž jsem si myslela, že je to nejděsivější část jejího oblečení.
„No jo, holčičko, jednou si to taky oblíkneš,“ usmál se táta.
„Tak to si teda nedokážu vůůůbec představit.“
„Já si zase nedovedu představit, že bych musel nosit podprsenku. Jen si ji zapnout na zádech, to je skoro nemyslitelný. Rozepnout jo, to umím,“ zasnil se tatínek.
Těšila jsem se, až budu velká a bude ze mě krásná slečna. Měla jsem oprávněné obavy, jestli to zvládnu. Kupříkladu jsem si nedovedla představit, co si počnu, když mě bude bolet břicho. Tatínek si s tím starosti nedělal, ale o mamince jsem si myslela, že ji nikdy nějaké břicha bolení netrápí, na rozdíl ode mě.
„A jak to mám udělat, až budu velká a budu mít manžela?“ opatrně jsem se na tento problém rodičů zeptala.
Maminka řekla, že od toho je záchod, a když budu cítit, že je na cestě prdík, uchýlím se tam. Táta se smál a pravil, že si s tím nemusím zas tak moc lámat hlavu, je to přece normální, a i maminka občas na záchod nedojde. Maminka se ohradila, že před tatínkem přece ona nikdy!
„Ale jo, ovečko,“ smál se tatínek, „když spíš, tak o tom ani nevíš, a ty vždycky usneš mnohem dřív než já.“
Maminka se nejdřív styděla, ale pak se smála i s tatínkem. Pochopila jsem, že před manželem můžu někdy i prdět, když to bude nevyhnutelné.
Ovšem ten podvazkový pás, punčochy a podprsenka, ty mi dělaly vrásky.
Moje o sedm let starší sestra Lenka mi byla velkým vzorem hlavně co se oblékání a líčení týká. Když chodila do tanečních, nemusela se už soukat do podvazkového pásu a punčoch. V rámci pokroku, jenž se nevyhnul ani socialistickým zemím, mohla nosit punčocháče. Byly ovšem v té době podpultovkou a Lenka vlastnila, považte (!) dvoje, což byla veliká vymoženost. V období, kdy měla jen jedny, vynalezla způsob, jak je mít pořád čisté. Ledva přišla domů, hbitě je vyprala ve vlažné mýdlové vodě, opatrně vyždímala a posléze zarolovala do ručníku. Mačkáním roličky z nich vydolovala veškerou tekutinu a za chvíli je mohla znovu oblíknout. Běda, když na nich uteklo očko! To se pak použil lak na nehty, samozřejmě bezbarvý, aby očko zafixoval. A když už se punčocháče nedaly obléct kvůli velké oční poruše, musel tatínek štandopéde vyrazit do města, a tam opatřit punčocháče nové. Výhoda mít za tatínka doktora na malém městě.
Když jsem já šla do tanečních, měla jsem už punčocháčů mnohem víc. Podvazkový pás a punčochy jsem nikdy neoblékla, ačkoliv … když si vzpomenu na tatínkův obdivný pohled na ten maminčin, možná jsem ho měla v jistých chvílích zkusit oblíknout…
Podprsenka mi později starosti nečinila. Toužila jsem po ní, leč příroda mi nebyla nakloněna. Dlouho předlouho jsem ji nepotřebovala, a když jsem si v šestnácti konečně svou první podprdu velikosti 0 oblíkla, měla jsem pocit, že teprve teď jsem plnohodnotnou slečnou… dnes můžu sobě i vám přiznat, že jsem ji fakt nosit nemusela a bez ní to bylo mnohem pohodlnější.
Tyhle vzpomínky se mi honily hlavou, když jsem uklízela v šuplíku, plném průsvitných ponožek, punčocháčů a podkolenek, co stojí pár babek, a když na nich pustí očko, letí hned do koše. Pokrok nezastavíš…
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 428
- Celková karma 33,06
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz