Moje africké dobrodružství aneb Jak jsem držela bobříka
Moje touha se týká moře, které jsem tři roky neviděla. Nejdřív jsem utekla od Zajíce i bez svých pěti švestek, a pak vládl dva roky covid.
Nikdy jsem nebyla v cizině sama. Jako malá s rodiči a sestrou, pak s prvním manželem a našimi dvěma dětmi, a nakonec se Zajícem. S ním jsme byli u moře vždycky až na konci sezóny, což mělo samá pozitiva. Málo lidí, mnohem levnější cena, ráno a večer příjemné teploty.
Vzhledem k tomu, že teď pracuju v divadle, je nasnadě, že k moři můžu jedině o prázdninách; všude je lidí jak mravenců a ceny zájezdů jsou podstatně vyšší. Touha je mocná, a tak jsem celý rok pilně šetřila.
Moje volba byla jasná. Buď Turecko, nebo Tunisko, a to z jednoho jediného důvodu: ceny. Mnoho večerů jsem strávila prohlížením destinací mému srdci nejbližších, což jsou řecké ostrovy, abych se pokaždé utvrdila v tristním zjištění, že na to prostě nemám.
Turecko i Tunisko znám, vím, že nebudu zklamaná. Vyhrála Djerba a v ní hotel Seabel Aladin, mající hezká hodnocení, lákavé fotky a pro mě přijatelnou cenu.
Poučena minulostí připlatila jsem si nejlepší pojištění, covid je prevít, co je všude.
Autobus číslo 100, jedoucí ze Zličína na letiště, byl plný cestovatelů, hovořících rusky a ukrajinsky, ovšem u terminálu číslo jedna jsem vystoupila jen já. Nikdo jiný necestoval do krajin mimo schengen…
Odbavení na letišti včetně letu na Djerbu proběhlo zcela bez problémů. Všichni dospělí byli rozjařeni, malé děti mírně hysterické, ty pubertální pak okázale znuděné.
Za dvě a půl hodiny jste v Africe.
Tunisané jsou důkladní; přes dvě hodiny jsem s ostatními pasažéry stála ve frontě, než jsem byla vpuštěna, a celé dvě hodiny byla nucena koukat na potetované tělo českého chasníka, stojícího přede mnou. Byl pokryt malůvkami, mezi nimiž převažovaly lebky, hnáty, nápisy, meče, růže, to vše vyvedeno v neumělých liniích. To by nevadilo, je každého věc, kterak se vyzdobí, ovšem on vše ještě umocnil květovanými bermudami a trikem posetým lebkami, hnáty a květenou, až mi přecházel zrak a žaludek se chvěl. Zde bych ráda apelovala na potetované spoluobčany, aby zvážili, jakým oděvem svou kožní výzdobu doplní. Rozhodně doporučuji oděv jednobarevný.
Přistavené autobusy nás pak rozvážely po ostrově. Můj autobus se pomalu vyprazdňoval, až jsem zbyla jen já a dva staří manželé. Ano, jen my tři jsme ten den dospěli do cíle – do hotelu Aladin.
Svůj dočasný domov jsem nalezla v krásném bungalovu, jemuž nebylo vůbec co vytknout. Celý hotelový komplex je malebný, v typickém tuniském stylu, uprostřed zahrad, vybavený krásnými bazény, dostatkem restaurací a barů, k moři pár metrů.
Hodlala jsem svůj týden využít k řádnému odpočinku v náručí moře a sem tam v bazénech, využívajíc pilně all inclusive. Jak jsem si předsevzala, tak jsem i učinila.
V životě jsem si tak neodpočinula, jako ten týden na Djerbě, a to nejen fyzicky, ale taky psychicky. Evidentně jsem byla v hotelu jediná osamělá, navíc v tom nezajímavém věkovém rozpětí, kdy už jsem prakticky neviditelná pro lovce osamělých žen, toužících po divokém a nevázaném milostném dobrodružství. Pouze první den mě dva mladí tuniští animátoři postupně uvítali, zeptali se, jak se jmenuju a vysekli mi poklonu, to vše zřejmě v rámci pracovních povinností.
Druhý den se mě jiný mladý tuniský animátor optal, jak se mi spalo, zřejmě odhodlaný mi v rámci zachování přátelství mezi našimi zeměmi s kvalitním spaním pomoct. Naštěstí nemusel, protože jsem ho ujistila, že jsem spala velmi dobře i bez cizí pomoci.
Od té doby můj osamělý pobyt nebyl nikterak narušován.
Užila jsem si. Moře… moře jako kafe, voda teplá 29 stupňů. Občas byly na břehu chaluhy, ale to se u moře stává. Všude kolem mě se hovořilo převážně francouzsky, sem tam česky. Žádná ruština, žádná ukrajinština, žádná němčina, žádná angličtina, občas kupodivu italština.
Pozorovala jsem lidi a vůbec jim nezáviděla starosti o malé děti, trpění nafouklých puberťáků, nemluvení mezi partnery, ani švitoření zamilovaných dvojic. I mně by se hodil partner, co by mi namazal záda, nebo s kým bych mohla sdílet zážitky a dojmy. Pak jsem si ale zavčas vzpomněla na cesty se Zajícem a hned byla šťastná, že jsem sama a můžu si doslova dělat, co chci.
Líbilo se mi, že nikde nebyl signál, jen v recepci hotelu se dala chytit wifina. Lidi nezírali do mobilů, ale četli, povídali si a jen tak koukali. Příští dovolenou si vezmu místo dvou tenkých knih tři tlusté a místo tří podprsenek jen jednu. V tom vedru se prostě podprda nosit nedá, obzvlášť když jste pořád něčím namazaní. Musím smeknout před hrdiny, hrajícími denně v tom žáru volejbal, tančícími, a vůbec se hýbajícími. Mě by to zabilo.
Mé africké dobrodružství trvalo týden a vlastně se nic dobrodružného nestalo. A to je dobře, protože nejlepší na dovolené je vrátit se domů bez úhony.
A jak to bylo s tím bobříkem? Plnila jsem bobříka mlčení! Kromě zdravení, proseb a děkování jsem týden prakticky nepromluvila, pokud nepočítám občasnou samomluvu.
Abyste si udělali správnou představu, jak jsem se ten týden na Djerbě měla, zde je pár fotek. Obsáhlých komentářů netřeba:
Zase mě opouštíš?
...já na tebe teda počkám...
ale tyhle kalhoty mi tady necháš!
První ráno...nemohla jsem dospat a musela se před snídaní projít...
Můj bungalov byl v části zvané Tozeur
večeře...
Přímý pohled ze dveří mého bungalovu
a pohled doprava
Koně a velbloudi byli na pláži denně a kdo chtěl, mohl se svézt
...poslední chvíle u moře...
Djerba
a Čechy
Finn mi pěkně vynadal, ale rychle mi odpustil...
p.s. fotky jsou většinou dělané ráno, kdy turisté, uondaní nočním životem a hrami na slunci, ještě spí spánkem spravedlivým. Proto se možná zdá, že jsem byla u moře prakticky jen já, koně, velbloudi a ještěrka.
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...
Pád zhýralého náměstka otřásl Moskvou. Pod Šojguem se houpe židle
Premium Ruskou politickou scénu rozvířil největší korupční skandál od začátku války. Zatčení náměstka...
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...
- Počet článků 428
- Celková karma 33,06
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz