Trudný život mladších sourozenců
Tím je taky daná jeho pozice v manželství. Nejhorší kombinací je - jak jinak - jedináček x jedináček. Ovšem mladší sourozenci to taky v manželství nemají jednoduché, pokud si vezmou jedináčka nebo staršího sourozence. To pak mají celoživotní peklo jisté.
Moje starší sestra Lenka je o sedm let přede mnou. Má prostě náskok. Má všechno o těch sedm let dřív než já. Nejdřív úspěchy ve škole, pak úspěchy u chlapů a teď ty choroby. Přesně vím, co mě čeká, mám předskokana.
Naše sourozenecké role byly velkým věkovým rozdílem jasně určené. Sestra byla na mě, malou chudinku, pes. Maminka třeba takhle k večeru zvedla oči od detektivky, típla cigáro a podotkla: „Leničko, zavolej Zuzanku, ať jde domů, už je dost pozdě."
No a milá sestra vyskočila, vrhla se na balkon a zařvala: „Zuzanooooo, o k a m ž i tě mazej domů, nebo uvidíš ten tanec!" Všechny děti na mě soucitně pohlédly a já se šourala a očekávala nejhorší. „Počkej, to si vypiješ," syčela na mě sestra mezi dveřmi. Maminka jen zvedla oči od detektivky a tatínek ani nepostřehl, že má nějaké dítě, natož zatoulané, a sestře sklaplo. Takhle to bylo pořád. Musela jsem zkrátka poslouchat svoji starší sestru víc než rodiče. Sestra udávala rozkazy a já je neochotně plnila. Naštěstí sestra odešla studovat do Brna a mně se značně ulevilo. Rodiče mě zdaleka tak nevychovávali jako sestřička. No a pak jsem byla konečně velká i já a sestřička ztratila nade mnou onu magickou moc.
Pan Zajíc je starší sourozenec. Tudíž i teď mám doma dirigenta. Měla bych být sice zocelená a zvyklá, nicméně v momentě, kdy slyším: „Zuzanoooo, .......," sevřou se mi útroby a já se ocitnu zase zpátky v dětství. Můj manžel má zatracenou kliku, že si vzal mladšího sourozence, který je zvyklý na roli toho otloukánka, co musí číst myšlenky, plnit přání a rozkazy a neremcat, taky mohl narazit na stejně dominantního staršího sourozence nebo ještě hůř, jedináčka. Naštěstí si i mladší sourozenec může myslet, co chce. Do hlavy mu nikdo bohudík nevidí a tudíž jeho černé, ba přímo vražedné myšlenky zůstávají před dominantním sourozencem (manželem) skryty. Jenže i chudák mladší sourozenec má jen jedny nervy, celoživotně napínané a zkoušené, co vydrží. Tak pozor, pozor, aby jednoho krásného dne nepraskly!
Kdybyste dali řeč s mou starší sestrou, určitě by situaci líčila zcela jinak. Mluvila by o rozmazlené, nemožné mladší ségře, co nebyla schopná bez jejího vedení ničeho, ani přijít domů včas nedokázala, natož pak nejtriviálnějších úkonů, mytím nádobí počínajíc a vynášením odpadků končíc. Totéž by potvrdil i manžel, že bez jeho velitelských schopností jsem naprosto vedle. Prostě pro oba jen takové nemyslící trdlo, které je potřeba celý život dirigovat a ukazovat mu, jak se co dělá a jak to dělá to trdlo špatně.
Už vidím ty dva rozdílné tábory, milí čtenáři. Tábor mladších sourozenců a tábor sourozenců starších. Jedni se mnou budou bezvýhradně souhlasit a druzí bezvýhradně nesouhlasit. Jenže, jak známo, pravda je vždycky někde uprostřed a hlavní je se toho ne...nezbláznit. Na světě už to tak je zařízeno, že jsme buď starší nebo mladší sourozenci. Taky jsou chudáci jedináčci a já vám povím, že mám radši jednu starší ségru než žádnou. Přestože na mě občas hulákala z balkonu.
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Zuzana Zajícová
Nejlepší večírky jsou ty, na kterých jsem nejmladší a nejkrásnější
Konec roku je zasvěcen večírkům. Scházejí se příbuzní, kteří na sebe nemají jindy čas, a kamarádi, aby se radovali, že se spolu dožili konce roku.
Zuzana Zajícová
Odešel jeden z nás...
Zemřel Josef Prouza... bloger a kamarád... další jeho články si už nepřečteme... poslední napsal 30. listopadu...
Zuzana Zajícová
Před vánocemi to houstne
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na ně prostě vykašlu. Jenže něco jiného je říkat si, a něco úplně jiného je holá skutečnost.
Zuzana Zajícová
Jen takový blogerský povzdech
Závidím svým blogerským kolegům. Není to nic k chlubení, ale je to tak. Stydím se, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu udělat.
Zuzana Zajícová
Zač je v Pardubicích perník aneb Sraz blogerů v San Piegu
Blog neslouží jen k psaní blogů, ale taky k seznámení a posléze k utvrzování kamarádství pravidelně dvakrát za rok
Zuzana Zajícová
Jak jsem se odvážila navštívit blešák
Jsou místa, která jsem nejen nikdy nenavštívila, ale navštívit ani nechci. Pokud se ovšem ve mně sem tam neprobudí moje potlačovaná dobrodružná povaha.
Zuzana Zajícová
Jak jsme bydleli na zámku
Konečně se mi splnil sen. Poznala jsem, jaké to je, bydlet na zámku, a já vám o tom podám pravdivou zprávu.
Zuzana Zajícová
Desatero slušného chování aneb Jak si nikdy neutrhnout ostudu
Ledva jsem počala rozum brát, naučila mě maminka, kterak se chovat ve společnosti, abych si neutrhla ostudu. Já vás nyní s maminčiným desaterem seznámím.
Zuzana Zajícová
Jak jsem se ocitla na krok od nebe...
... a se mnou i kamarádi, co s nimi zpívám ve smíšeném sboru Gaudium Praha. Je to nejlepší způsob, jak přivítat léto. Odjet tam, kde je to jen kousek, a jste v nebi.
Zuzana Zajícová
Co to pořád mají české celebrity s těmi důchody?
Každou chvíli na mě na internetu vykoukne stížnost ohledně výše důchodu. Tu Vondráčková, pak zase Žilková nebo Obermaierová...
Zuzana Zajícová
Podvazky, punčochy, punčocháče, a taky podprsenky
Být krásnou a žádoucí, to dá někdy po čertech práci. Když jsem byla malá, dost mě děsilo, že budu muset nosit punčochy a podprsenku. Zavánělo mi to středověkou mučírnou.
Zuzana Zajícová
Cucflek (pojednání, hodící se k pučícímu jaru)
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto.
Zuzana Zajícová
Jak jsme se srazili my, co spolu tady na blogu kamarádíme
Stalo se tradicí, že se dvakrát ročně sejdeme, protože nám prostor zde na blogu nestačí. Musíme všechno probrat in natura a ještě u toho probírání stihneme objevovat krásy naší rodné hroudy.
Zuzana Zajícová
Luxování a mytí nádobí je asexuální
Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě donutilo k hlubokému zamyšlení, jak na tom vlastně jsem já, škopek nádobí, vysavač a sex.
Zuzana Zajícová
Volha a já
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 428
- Celková karma 30,65
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz