Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Požáry v srdci a popel v duši

Letošní léto je žhavé a leckde i v leckom vzplály ohně. Někdy po požáru zbývá popel, jindy ještě oheň doutná a čeká na svoji chvíli, aby se zase rozhořel. Stačí malá jiskra a jste zase v žáru.

Konec léta je pro mnohé z nás jednou jistotou. My, co víme a co známe ten oheň v srdci i duši, odjíždíme do Liberce na Bohemia cantat. Ano, to je nejkrásnější závěr léta, jaký si lze představit…

Liberec je pro mě symbolem nejen hudby a přátelství, ale taky života. Když jsem se poprvé před osmi lety ocitla mezi stovkami zpívajících kamarádů a uprostřed všech tónů, měla jsem před sebou těžký zápas. Zápas o život. Bohemka mi ho pomohla vybojovat, a já jí to nezapomenu. Nikdy nezapomenu.

Jela jsem do Liberce a v srdci nesla nejen naději a radost, ale taky touhu. Zpívat. Zpívat v ateliéru s Vítkem Novotným a hudbou Jury Pavlici. Protože kdo poslouchá tóny a slova jeho písní, ten jim propadne, a možnost zpívat po jeho boku je nejvíc. Tolik žáru a tolik touhy…

…až se budeš bát, lehni si do trávy, abys neviděl nic než nebe…

Ve čtvrtek se nás sešlo v ateliéru hodně, co chtěli zažít ten žár a touhu a lásku s hudbou Hradišťanu, a  Vítkem, co nám k ní ukázal cestu. Sedíte a kolem vás je tolik, tolik hudby a citu. A vy se nesete v tom silném proudu a nebojíte se…

a když se přesto budeš bát, nezapomeň, nezapomeň zpívat, to aby tě andělé našli…

Byli jsme výjimeční. Jako jediný ateliér jsme zpívali už v pátek. Tři písně jsme zpívali s Jurou Pavlicou a Hradišťanem. Pro všechny, co seděli pod námi v sále, jsme mohli předat sílu lásky a touhy a žáru v srdci.

…haleluja, jen nebe nad hlavou mám…

Všechno se lépe dá unést, když zpíváte. Jen někdy to zabolí a stesk po dávných i těch nedávných láskách je tak silný, tak silný…stojíte a zpíváte s ostatními a duše je bolavá. Stýská se po lásce, co odplynula a co už nepřijde, už není čas. Jen ty tóny jsou s vámi. Všechno se dá lépe unést, když zpíváte…

…voda má, voda má popelem posypané vlasy…

Byli jsme výjimeční. Jako jediný ateliér jsme zpívali na zkoušce v sobotu dopoledne s Jurou Pavlicou. Přišel za námi a to bylo…silné to bylo. Nejsilnější. Nejen hudba, ale i jeho slova, jeho přítomnost.

V sobotu večer jsme zpívali v kostele. Nejsem věřící, ale kostely mám ráda. Ctím jejich důstojnost a cítím v nich pokoru, vnímám sílu všech, co do nich kdy vstoupili.

…lásko, milá lásko, kde ťa lidé berú, v zahradách nerosteš, v poli ťa nesejú…

My jsme do posvátných prostor vnesli hudbu Hradišťanu. Tóny se nesly vysoko ke klenbě a zalily všechny, co poslouchali, i nás, co jsme zpívali.

…poslední list se třese na platanu, neboť on dobře ví, že co je bez chvění, to není pevné…

Poslední list mě zasáhl nejvíc. Nemůžete neslyšet tu pravdu, nemůžete ji přeslechnout, nemůžete ji zapomenout.

…list nemusí tě, Bože, prosit o nic, dal jsi mu růst a on to nepokazil. Ale co já, ale co já…

Po koncertu se můžete opít, nebo taky ne. Můžete co chcete na společném večeru. Tančit, pít, zpívat. Jen v srdci pořád zní ta naléhavá slova…

bývá nám ticho, jako dětem zima…a dlouho budeme se ještě vymlouvat, jak dlouho budeme se ještě vymlouvat…

Neděle je společnou oslavou hudby všech ateliérů. Oslavou, ale taky koncem 25. ročníku Bohemky. Je to vrchol a konec. Zpíváme a mně je teskno. Smutno mi je po dávných i nedávných láskách, po lásce, co už možná nikdy nepřijde.

…požáry ze čtyř stran, hoří léto…

Zároveň je tu naděje. Hudbu nelze umlčet, nejde ji zahodit, nemůže zmizet ze světa a ze srdcí.

…omamně kvetou akátové háje, zelená duše vína doutná na vinicích, krvácí vlčí máky v obilí…

Naděje je silnější než strach. Mně přinesl naději Vítek a jeho doprovod krásnou muzikou Hradišťanu, a já vím, že bych za zpíváním s ním šla světa kraj. Jedno vím ale určitě. Za rok znovu na Bohemia cantat v Liberci!  

a když se přesto budeš bát, nezapomeň, nezapomeň zpívat, to aby tě andělé našli…

tahle moje básnička se, myslím, k letošnímu způsobu léta i letošní Bohemce docela hodí...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Zuzana Zajícová | úterý 28.8.2018 13:20 | karma článku: 26,02 | přečteno: 846x
  • Další články autora

Zuzana Zajícová

Já i vy máme štěstí

Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.

15.4.2024 v 9:35 | Karma: 32,73 | Přečteno: 1110x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Jak jsem šla do pekla

...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...

2.4.2024 v 9:37 | Karma: 34,49 | Přečteno: 1846x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Do tepláků!

Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;

4.3.2024 v 12:42 | Karma: 31,64 | Přečteno: 1302x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)

Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.

26.1.2024 v 12:14 | Karma: 24,05 | Přečteno: 652x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok

Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.

2.1.2024 v 12:48 | Karma: 32,21 | Přečteno: 1730x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Nejlepší večírky jsou ty, na kterých jsem nejmladší a nejkrásnější

Konec roku je zasvěcen večírkům. Scházejí se příbuzní, kteří na sebe nemají jindy čas, a kamarádi, aby se radovali, že se spolu dožili konce roku.

19.12.2023 v 8:21 | Karma: 27,35 | Přečteno: 743x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Odešel jeden z nás...

Zemřel Josef Prouza... bloger a kamarád... další jeho články si už nepřečteme... poslední napsal 30. listopadu...

5.12.2023 v 19:42 | Karma: 35,96 | Přečteno: 2024x | Diskuse| Osobní

Zuzana Zajícová

Před vánocemi to houstne

Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na ně prostě vykašlu. Jenže něco jiného je říkat si, a něco úplně jiného je holá skutečnost.

27.11.2023 v 9:11 | Karma: 29,13 | Přečteno: 753x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Jen takový blogerský povzdech

Závidím svým blogerským kolegům. Není to nic k chlubení, ale je to tak. Stydím se, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu udělat.

5.10.2023 v 14:15 | Karma: 30,57 | Přečteno: 848x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Zač je v Pardubicích perník aneb Sraz blogerů v San Piegu

Blog neslouží jen k psaní blogů, ale taky k seznámení a posléze k utvrzování kamarádství pravidelně dvakrát za rok

12.9.2023 v 14:52 | Karma: 26,42 | Přečteno: 916x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Jak jsem se odvážila navštívit blešák

Jsou místa, která jsem nejen nikdy nenavštívila, ale navštívit ani nechci. Pokud se ovšem ve mně sem tam neprobudí moje potlačovaná dobrodružná povaha.

21.8.2023 v 9:16 | Karma: 30,83 | Přečteno: 1083x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Jak jsme bydleli na zámku

Konečně se mi splnil sen. Poznala jsem, jaké to je, bydlet na zámku, a já vám o tom podám pravdivou zprávu.

7.8.2023 v 9:24 | Karma: 30,88 | Přečteno: 1027x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Desatero slušného chování aneb Jak si nikdy neutrhnout ostudu

Ledva jsem počala rozum brát, naučila mě maminka, kterak se chovat ve společnosti, abych si neutrhla ostudu. Já vás nyní s maminčiným desaterem seznámím.

17.7.2023 v 9:52 | Karma: 33,81 | Přečteno: 1349x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Jak jsem se ocitla na krok od nebe...

... a se mnou i kamarádi, co s nimi zpívám ve smíšeném sboru Gaudium Praha. Je to nejlepší způsob, jak přivítat léto. Odjet tam, kde je to jen kousek, a jste v nebi.

26.6.2023 v 10:06 | Karma: 30,87 | Přečteno: 1002x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Co to pořád mají české celebrity s těmi důchody?

Každou chvíli na mě na internetu vykoukne stížnost ohledně výše důchodu. Tu Vondráčková, pak zase Žilková nebo Obermaierová...

11.6.2023 v 18:06 | Karma: 39,15 | Přečteno: 1646x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Podvazky, punčochy, punčocháče, a taky podprsenky

Být krásnou a žádoucí, to dá někdy po čertech práci. Když jsem byla malá, dost mě děsilo, že budu muset nosit punčochy a podprsenku. Zavánělo mi to středověkou mučírnou.

5.6.2023 v 9:13 | Karma: 32,49 | Přečteno: 1144x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Cucflek (pojednání, hodící se k pučícímu jaru)

Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto.

29.5.2023 v 9:54 | Karma: 30,08 | Přečteno: 727x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Jak jsme se srazili my, co spolu tady na blogu kamarádíme

Stalo se tradicí, že se dvakrát ročně sejdeme, protože nám prostor zde na blogu nestačí. Musíme všechno probrat in natura a ještě u toho probírání stihneme objevovat krásy naší rodné hroudy.

22.5.2023 v 17:16 | Karma: 32,45 | Přečteno: 2000x | Diskuse| Fotoblogy

Zuzana Zajícová

Luxování a mytí nádobí je asexuální

Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě donutilo k hlubokému zamyšlení, jak na tom vlastně jsem já, škopek nádobí, vysavač a sex.

18.5.2023 v 12:30 | Karma: 35,38 | Přečteno: 1375x | Diskuse| Ostatní

Zuzana Zajícová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.

9.5.2023 v 9:27 | Karma: 41,75 | Přečteno: 5086x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 428
  • Celková karma 30,73
  • Průměrná čtenost 1261x
Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)

Píšu i zde:

Profil uživatele | i60.cz

 

 

Seznam rubrik