Má závratná kariéra

6. 09. 2017 9:40:32
Nebo spíš „závratná“? Každopádně je na konci, řekla bych. A rozhodně stála za to, ať už s uvozovkami, nebo bez.

Vezměme to pěkně od začátku. Tak nejdřív jsem se narodila, to dá rozum. Pak jsem chodila na základku, pak na gympl, pak jsem byla tři roky v ústavu a pak jsem se upíchla v telce. Takhle jednoduchá byla ta moje kariéra. No jo, ale to by si čtenář nepřišel na svý a já taky ne, žejo. Takže to vezmeme podrobněji.

Coby malé dítko jsem jevila sklony k uměleckému, řekla bych přímo bohémskému způsobu života. Celkem záhy jsem dospěla k rozhodnutí, že se stanu světovou malířkou. Jenže malá holka míní a režim mění. Udělala jsem zkoušky na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, byla jsem přijata, leč soudruzi si nepřáli, abych studovala tak nebezpečný obor. No a tak mi napsali, že si musím vybrat v místě svého bydliště, že mě na tu uměleckou školu nepustí.

I ocitla jsem se na přírodovědném gymnáziu, jež se nacházelo v místě bydliště. Dnes jsem tomu ráda, ale tehdy...tehdy jsem brečela a přísahala, že se ze mě ta malířka stane, i kdyby se soudruzi postavili na hlavu.

Zkoušky na UMPRUM jsem dělala celkem pětkrát, až mi docent Hegar prozradil, že mě nevezmou, i kdybych se na tu hlavu postavila já a ne soudruzi, neb mám v posudku napsané „studium na vysoké škole nežádoucí“.

Jedinou školou, kam se mohly uchýlit takové pochybné existence, jakou jsem byla já, byl ústav. Školský ústav umělecké výroby, jenž spadal pod Ministerstvo kultury a ne školství. Tak jsem se tam dostala a strávila zde krásné tři roky.

V té době jsem se vdala a měla malou Terezku. Narodila se mi o prázdninách mezi prvním a druhým ročníkem ústavního studia. Do školy jsem pak chodila i s malým dítkem, neb co nebylo možné na jiné škole, v ústavu bylo povolené. No a ve třetím ročníku jsem kromě studia a mateřství začala externě pracovat v ČST jako výtvarnice, přesněji malířka pozadí. Svého času jediná malířka pozadí v celém Československu a možná i v celém socialistickém táboře. Byla to doba temna, to jo, ale jinak to byla doba krásná. Byla jsem mladá, štíhlá, akční, no prostě krásný to bylo.

Třináct let jsem malovala kulisy a cedule a obrázky pro inscenace a pohádky a bylo to bezva.

Pak přišel listopad1989 a s ním čerstvý vzduch do zatuchlé naší rodné vlasti. I ČST se nadechla a nejvíc zpravodajství. Tam jsem dřív nesměla prstíček strčit a najednou jsem dostala nabídku, abych pracovala v rodícím se grafickém centru. No tak jsem šla. Co jsem dřív malovala štětcem, to jsem teď malovala myší a tužkou v počítači. Krásná doba to byla. Sedmnáct let jsem spoluvytvářela tvář zpravodajství a byl to adrenalin!

Jenže pak se přihodilo, že se snižovaly stavy. No jo. Z grafiky museli odejít čtyři z nás a mezi nimi i já. Naštěstí se stalo, že na mě v hlavní budově nezapomněli a já se vrátila. Ve scénice jsem pilně pracovala už ne jako pozaďářka, ale jako úřednice! Jako dispečerka scéniky. Moc pěkná práce to byla! Pak se ale vrátila kamarádka z mateřské, co jsem ji na tom dispečinku zastupovala, a já se stala dispečerkou dopravy! Měla jsem na starosti auta i lidi, papírování a tak. Moc pěkná práce to byla! Všechno se vyvíjí a sune se kupředu, a tak se stalo, že jsem se ocitla po pár letech na pozici jiné. Už jsem neměla na starosti lidi, ale jen auta a papíry kolem a taky účty rekvizitářů a kostymérek. Bezva práce!

Tak jsem si tak pěkně úřadovala a účtovala, žádné ambice jsem už neměla, už jsem nechtěla být ničím extra, už jsem jen poctivě pracovala. No a jednoho odpoledne takhle letos v květnu si mě zavolal šéf.

A začal oklikou pěkně zeširoka.

Tak a teď jste určitě napnutí, jak to dopadlo! Kam se moje kariéra – a nebudeme si nic nalhávat – kariéra, co vlastně šla celou dobu jen z kopce – kam se ta moje kariéra momentálně ráčí ubírat.

Tak já vám to teda povím. Anebo radši nepovím. Napíšu o tom další článek, aby bylo trochu toho napětí zde na blogu!

Autor: Zuzana Zajícová | středa 6.9.2017 9:40 | karma článku: 21.68 | přečteno: 837x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Do tepláků!

Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;

4.3.2024 v 12:42 | Karma článku: 31.48 | Přečteno: 1218 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)

Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.

26.1.2024 v 12:14 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 618 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok

Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.

2.1.2024 v 12:48 | Karma článku: 32.15 | Přečteno: 1709 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Nejlepší večírky jsou ty, na kterých jsem nejmladší a nejkrásnější

Konec roku je zasvěcen večírkům. Scházejí se příbuzní, kteří na sebe nemají jindy čas, a kamarádi, aby se radovali, že se spolu dožili konce roku.

19.12.2023 v 8:21 | Karma článku: 27.22 | Přečteno: 718 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.20 | Přečteno: 329 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.13 | Přečteno: 288 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 506 | Diskuse
VIP
Počet článků 426 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1229

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)

Píšu i zde:

Profil uživatele | i60.cz

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...