Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příbuzná strýce Pepina

29. 05. 2017 9:56:02
Ranní cesty příměstským busem jsou ponuré, přestože je za špinavými okny jaro a všude, kam oko dohlédne, svítí řepka.

Taky dnes to nebylo jiné. Jela jsem po zasloužené rekonvalescenci poprvé do práce a moc se mi tam nechtělo. Jaro v rozpuku, kafe na zahradě, kočky rozprostřené na pažitu... prostě týden jsem si užila a najednou šup, zpátky do reality. A hned takhle brzo ráno.

Nebyla jsem sama, komu se nechtělo z rozkvetlého venkova do matičky Prahy, a nejen pasažéři, ale i řidič vypadal mdle. Usedla jsem a odevzdaně koukala z okna. Oči se mi za chvíli začaly zavírat, jak je u mě obvyklé.

„Co lezeš tak dozadu?“ zaječel ostrý soprán kousek ode mě. No jo...na zastávce přistoupila osoba, co by mohla z fleku hrát ježibabu v Rusalce. Šedý rozcuch až na lopatky, bezzubá dáseň, pichlavý zrak. Známá postava, co doprovází svého vnuka do speciální školy. Veškeré osazenstvo ranní linky bylo v tu ránu vzhůru, dokonce i ti, co měli uši přiklopené sluchátky, sebou trhli.

Ježibabka celou cestu uličkou mezi sedadly svého vnuka peskovala a tahala ho za rozměrný batoh. Konečně se usadili a bus se rozjel. Do Prahy to bylo jen kousek, za deset minut budeme na metru. Zavřela jsem oči...

„...ti povidám, nikdo tam nechodí!“

Vyletěla jsem půl metru nad sedadlo a stejně tak všichni ostatní. Ježibabka telefonovala.

„No dyk ti to povidám, Nikdo tam nechodí!!!“

„...“

„Vrátka máš votevřený už vod...no vod neděle, a to ti povidám, od nás tam nikdo nechodí!“

„...“

„...a kdo by tam jako chodil, NIKDO TAM NECHODÍ!“

Všimla jsem si, že řidič je dočista probranej stejně jako my ostatní, a že se znepokojeně kouká do zrcátka, cože se to děje.

„Neřvěte tak, řidič nás ještě někde vyklopí!“ ozval se jeden z pasažérů, leč poznámka nepadla na úrodnou půdu. Ježibabka telefonovala osobě nejspíš zcela hluché a momentálně zaostalé, jež zřejmě vlastní pozemek s vrátky, co jsou otevřené, i když tam nikdo nechodí.

„...no a proč by tam jako někdo chodil? Dyk tam stejně nic nemáš!“

„...“

„NIKDO TAM NECHODÍ!!"

Smála jsem se a se mnou ostatní, co seděli kolem. Všichni jsme věděli, že tam nikdo nechodí, jen tajemná osoba na druhém konci mobilu to ne a ne pochopit.

„Příbuzná strýce Pepina,“ podotkl trefně můj soused.

„Už aby ty vrátka někdo zavřel, stejně tam nikdo nechodí,“ dodala jsem já.

Konečně jsme dorazili do cíle. Ježibabka sklapla zobák i mobil a drala se ven hlava nehlava. Cestu si razila nebohým vnoučkem, klesajícím pod tíhou batohu.

Ranní metro bylo našlapané stejně jako příměstský autobus. Ježibabka se procpala k sedadlu, na němž se zrovna usadila blond slečna.

„Tam jsem si chtěla sednout já!“ zaječela Ježibabka a propichovala nebohou slečnu pohledem ostrým jako její hlas. Slečna vstala a pustila ji sednout.

„Hodinu jsem na cestě a celou cestu stojim v autobusu!“

Slečna se omluvila, že si jí nevšimla, když si na to místo sedala.

Hmmm...tak z deseti minut je hodina, a prý stála. Seděla a celou dobu řvala do telefonu. Ještěže v metru není signál. Zavřela jsem oči...

„Nikdo tam nechodí, kdo by tam taky chodil!“

Vyletěla jsem a stejně tak všichni kolem. Ježibabka netelefonovala. Ježibabka konverzovala se svým malým vnukem, dloubajícím se v nose. Zvedl se mi tlak a žaludek. To bude zas den!

p.s.- dobrá zpráva! Histologie dopadla OK ufff...

Autor: Zuzana Zajícová | pondělí 29.5.2017 9:56 | karma článku: 24.53 | přečteno: 966x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Jsem podezřelá. Nemám hůl ani berle

Konečně jsem se dočkala! Konečně můžu vstávat později než posledních...no...hodně let! Nejlepší na vstávání samozřejmě byla moje kariéra malířky pozadí.

18.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 27.43 | Přečteno: 2607 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jsem sama domááá! Tralalááá!

Tak kdeže jsem to minule skončila? Jak si mě šéf zavolal a začal pěkně zeširoka...Začal historií. Já jsem byla klidná a čekala, co z toho bude.

8.9.2017 v 16:31 | Karma článku: 24.82 | Přečteno: 991 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Má závratná kariéra

Nebo spíš „závratná“? Každopádně je na konci, řekla bych. A rozhodně stála za to, ať už s uvozovkami, nebo bez.

6.9.2017 v 9:40 | Karma článku: 21.09 | Přečteno: 720 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jen počkej, zajíci!

Nic není jen tak. Každý bezva zážitek musí být zákonitě prostřídán zážitkem blbým. To aby byla rovnováha. Cesta příjemná po Rakousku tudíž musela být vystřídaná bojem s přírodou a jejími vrtochy.

28.8.2017 v 10:06 | Karma článku: 19.52 | Přečteno: 638 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Iva Apanasenková

Střet generací i kultur v Praze na Jiřáku

Pokud právě teď budete procházet náměstím Jiřího z Poděbrad v Praze, zažijete euforii ze střetu různých světů. Živo, radost, hudba, staří, mladí, děti, farmáři, maminky s kočárkama, Češi, cizinci.... Žádný problém.

20.9.2017 v 16:45 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 277 | Diskuse

Pavel Hruban

Duchovní otec mnohých

Svatý Pio z Pietrelciny je muž, který, ačkoli nikdy neopustil svůj klášter, ovlivnil a stále ovlivňuje spousty lidí.

20.9.2017 v 15:21 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 164 | Diskuse

Lukáš Fürst

Zajímám se o budoucnost

Touto myšlenkou jsem se nechal inspirovat od osobnosti, které si velmi vážím. "Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života." Charlie Chaplin

20.9.2017 v 15:05 | Karma článku: 6.87 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jana Slaninová

Snadný terč: stáří není jen noblesa a důstojnost

Vychovaná jsem v úctě ke stáří. Staří lidé jsou bytosti, které mají za sebou kus života i práce a ve tvářích mají vepsané radosti i strasti. O to horší překvapení bývá, když jsou tito lidé zjevně zlí.

20.9.2017 v 13:21 | Karma článku: 18.74 | Přečteno: 1043 | Diskuse

Jan Klar

Mami, prosím tě neumírej

Matěj nemohl uvěřit, že jeho máma je opravdu nemocná. To nemůže být vůbec pravda, tak zlý být život nemůže! Jedna jobovka přece už stačila!

20.9.2017 v 13:06 | Karma článku: 14.03 | Přečteno: 875 | Diskuse
VIP
Počet článků 183 Celková karma 24.06 Průměrná čtenost 1040

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.