Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chlast – slast!… a to jste ještě neochutnali Zajícovu kompotovici!

11. 05. 2017 8:26:12
Můj tatínek byl venkovský doktor, a jako takový dostával od svých pacientů kromě vajíček a bažantů taky slivovici.

Jeho pacienti nic nedbali, že pan primář je nejen abstinent, ale jako neurolog má v popisu práce i soudní znalectví v alkoholu. Když tatínek začínal, byla tato činnost pro soudy grátis, a tudíž se k tomu nikdo nehrnul a táta to dostal befelem. Jemu to nevadilo, bavily ho neuvěřitelné soudní případy a často nám po nedělním obědě předčítal senzační perličky ze života kriminálně – policejního. Mohli jste si hodit korunou, koho výroky jsou střelenější, jestli policajtů nebo obviněných.

Jako například zápis o újmě lehké děvy, co jí jeden amant natrhl v alkoholickém opojení...jak to říct slušně...no policajt, co to zapisoval, napsal, že to byl pracovní úraz, protože její pracovní nástroj se musel zašít, a tudíž nebyla schopná vykonávat tři týdny svoje povolání lehké děvy. A táta tehdy počítal, kolik že měl ten kunčoft i ta děva promile v krvi, když se ten malér přihodil.

Taky si pamatuju, jak místní slavný motorkový závodník byl nespokojený se vzhledem své manželky, ožral se a v alkoholickém deliriu jí chtěl vyžehlit žehličkou obličej. Nepovedlo se mu to, ač by si to ta manželka docela zasloužila. Škoda, že v té době nebyly sociální sítě, a tudíž ani blog... to by byly témata!

Tatínek nepil, a přesto byl vlastníkem mnoha litrů té nejlepší slivovice. Měli jsme jí plný sklep a táta se rozhodl, že ji dostaneme my dcery věnem. Aby to bylo spravedlivé, slili s maminkou ty láhve do dvou demižonů a pak je tatínek zapečetil voskem. Jen jednou v životě jsem viděla svoje milované rodiče namazané, jak zákon káže. Někdo jim totiž poradil, že až budou ty flašky slejvat, musí z každé ochutnat, aby si jako tu slivovici nezkazili nějakou nepovedenou várkou. Tatínek s maminkou tedy poctivě ochutnávali...

Na to všechno jsem myslela, když jsme s panem Zajícem v neděli jeli pro deset litrů kvalitní padesátiprocentní kompotovice. Dostali jsme totiž sms, abychom si ji po půl roce vyzvedli v pálenici.

Před půl rokem jsme rekonstruovali sklep v našem baráčku skoro nejstarším ve vsi. Jenže abychom mohli rekonstruovat, museli jsme ho nejdřív vyklidit. A to byl velký úkol! Ujal se ho sám můj manžel, protože do sklepa roky a roky tomu nazad shromažďoval poklad. Poklad zcela ojedinělý a nevídaný. Z bývalého manželství si totiž přinesl tisíce zavařenin a kompotů. Některé měly vpravdě historickou cenu a nebylo jasné, co ta která sklenice vlastně obsahuje. Stejně jako můj tatínek, musel pan Zajíc každou zavařovačku otevřít, odhalit její tajuplný obsah, a rozhodnout, zdali je vhodná na kořalku, nebo na kompost. Já v té době dlela v bezpečí lázní, a to bylo pro mě jen dobře. Když jsem se vrátila, stály na dvoře dva barely plné záhadného obsahu. Celých sto litrů toho bylo! Dopravili jsme je do palírny a po půl roce se zrodila Zajícova kompotovice. Dlužno podotknout, že má grády a sílu a vůni a je to pití zcela zázračné. Deset litrů zázraku! A to si vezměte, že můj manžel vůbec nepije! Máme doma poklad a kruh se uzavřel. Máme vystaráno, komu co nadělíme k narozeninám a k svátku. Já jsem si ulila do malé příruční lahvičky trochu té medicíny, protože jeden nikdy neví, kdy bude potřeba. Já si na rozdíl od pana Zajíce sem tam trochu do nosu dám a soudím, že mi bude každou chvíli slabo, a že jen kompotovice mě postaví na nohy.

Autor: Zuzana Zajícová | čtvrtek 11.5.2017 8:26 | karma článku: 25.87 | přečteno: 784x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Smutný začátek prázdnin

Vedro. Léto. Vysvědčení v kapse. Mouchy. Okurky na záhonu. Všechno jak má být. Zdánlivě jak má být...

19.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 25.31 | Přečteno: 903 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Život je jeden z nejtěžších…obzvlášť pak ten kočičí

Náš malý kocourek Mourek čural, kudy chodil. Na písek občas taky, ale nejradši měl – hrůza! Naši postel.

18.7.2017 v 11:51 | Karma článku: 24.25 | Přečteno: 715 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Všechny nemůžu zachránit…ale aspoň snažit bych se měla

Není snadné chodit po světě a potkávat ty malé chlupaté kuličky, co nemají domov. Řeč je o koťatech.

17.7.2017 v 9:53 | Karma článku: 25.22 | Přečteno: 758 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Mylí tatínku aneb Pozdrav z prázdnin

Nikdo neumí napsat hezčí pozdrav z prázdnin než malé děti. Hlavně v dřevních dobách bezinternetových a bezmobilových.

11.7.2017 v 9:22 | Karma článku: 25.45 | Přečteno: 720 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Člověče otevři oči! Příroda k tobě promlouvá!

Existují lidé kteří tvrdí, že mechanismus fungování přírody je řízen určitým druhem vědomé inteligence. Že prostě vše, co se v přírodě děje se neděje jen tak samo od sebe. Stojí za tím inteligence a ta to spravuje.

25.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Libuse Palkova

Bylo soužití Židů a Arabů vždycky tak problematické?

Strašné události, ke kterým došlo v posledních dnech v Izraeli , vedou každého slušného člověka, kterému se hnusí násilí, k zamyšlení: Vždycky se muslimové s židy takhle nenáviděli?

25.7.2017 v 8:25 | Karma článku: 10.99 | Přečteno: 507 | Diskuse

Jana Slaninová

Nepřirozené věci: rodičovská práva gayů

Koutkem oka mi zaškubaly diskuze o tom, co je v přírodě a mezi lidmi přirozené či nikoli. Co vlastně my, zplozenci civilizace, víme o přirozenosti?

25.7.2017 v 8:08 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 825 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Gen. Poslední...a výborný

Gen je jako otisk v kůži navěky, těžko jizvu zamaskujeme. Využijeme-li možnost, i to se trochu dá. Jsou však otisky, které jsou požehnáním a jizva ozdobou. Gen je daný. Anebo vytvořený. Třeba Fero Fenič i Břetislav Rychlík to umí

25.7.2017 v 1:04 | Karma článku: 16.14 | Přečteno: 556 | Diskuse

Ladislav Jílek

Šarbel Machlúf

Většině lidí to jméno asi nic neříká. Je to poustevník, který žil v 19. Století v Libanonu. Je uctíván jako světec a dnes je jeho svátek.

24.7.2017 v 21:30 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 183 | Diskuse
VIP
Počet článků 175 Celková karma 25.24 Průměrná čtenost 1036

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.