Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsem v nebezpečí, že uschnu!

2. 05. 2017 9:51:47
Ale to já jsem poslední roky pořád. Prostě nejsou lidi...moje maminka s tatínkem se vodili celý život za ruku, říkali si vzájemně ovečko, a když tatínek přicházel domů, dal mamince pusu, a stejně tak když z domu odcházel.

Prostě se měli rádi.

Pan Zajíc je z jiného hnízda, o němž já prakticky nic nevím. Vzhledem k tomu, že mi říká všelijak, ale rozhodně ne ovečko, ani mě nevodí za ruku, natož aby mi dal pusu na přivítanou/rozloučenou, soudím, že se vyloupl z dočista jiného prostředí než já.

Je pravda, že když byl zamilovaný, taky mi to uměl dát najevo, ale to už je tak dávno, že si to ani nepamatuju.

Můj tatínek říkal mamince jménem jen v jediném případě. Když spolu hráli karty o sirky a maminka neměla jedinou, protože tatínek ji s přehledem vždycky obehrál. To pak tatínek vždycky na závěr sirkového boje pronesl: „No tak vidíš, Mařenko, zase jsi to prosrala.“

Maminka se vždycky zasmála a šla uvařit oběma kafe. Nebo čaj. Tatínek vrátil sirky do krabičky, aby je zase příště všechny vyhrál.

Letošní poslední duben byl takový nanicovatý po všech stránkách. V naší vesnici se čarodějnice nekonaly; nejsou lidi... asi. Když jsem se sem před lety nachomejtla, čarodějnice vždycky organizovali kluci, kterým bylo kolem osmnácti let. Tradice se zdála být pevnou. Jenže jak je vidno, ač se po naší obci pohybuje dost takových adeptů na vytvoření vatry, letos vatra nebyla. Je mi to líto, patří to k jaru stejně jako líbání pod rozkvetlým stromem na prvního máje.

Přemýšlela jsem, jak to zařídit, abych byla posichrovaná, že neuschnu. Přece nemůžu chodit po vsi a loudit po kolemjdoucích, aby mi dali pusu! Stejně bych potkala jen pár místních... konzumentů lihových nápojů, co jsou v každou denní i večerní dobu zapikolovaní před místním obchodem a od těch bych tedy nechtěla vůbec nic, natož pusu.

Jediným adeptem je náhradní manžel, co bydlí deset metrů od našeho domu. Ano, už jsem ho několikrát s úspěchem použila ku smontování nábytku. Není drahý, za hodinu si účtuje sto dvacet kaček. Počítám, že líbání pod rozkvetlým stromem by mě vyšlo tak na čtyři koruny, deset i s dýškem. Jenže já se obávám, že by to neplatilo. Že to prostě musí být pusa z lásky.

Zbývá mi jediné, jako vždycky. Vzít zavděk psí pusou od Besinky. A taky navrch vyfasovat čtyři kočičí. Protože ty jsou z lásky. Na to vemte jed!

Autor: Zuzana Zajícová | úterý 2.5.2017 9:51 | karma článku: 28.21 | přečteno: 1854x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Jsem podezřelá. Nemám hůl ani berle

Konečně jsem se dočkala! Konečně můžu vstávat později než posledních...no...hodně let! Nejlepší na vstávání samozřejmě byla moje kariéra malířky pozadí.

18.9.2017 v 9:05 | Karma článku: 27.43 | Přečteno: 2607 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jsem sama domááá! Tralalááá!

Tak kdeže jsem to minule skončila? Jak si mě šéf zavolal a začal pěkně zeširoka...Začal historií. Já jsem byla klidná a čekala, co z toho bude.

8.9.2017 v 16:31 | Karma článku: 24.82 | Přečteno: 991 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Má závratná kariéra

Nebo spíš „závratná“? Každopádně je na konci, řekla bych. A rozhodně stála za to, ať už s uvozovkami, nebo bez.

6.9.2017 v 9:40 | Karma článku: 21.09 | Přečteno: 720 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jen počkej, zajíci!

Nic není jen tak. Každý bezva zážitek musí být zákonitě prostřídán zážitkem blbým. To aby byla rovnováha. Cesta příjemná po Rakousku tudíž musela být vystřídaná bojem s přírodou a jejími vrtochy.

28.8.2017 v 10:06 | Karma článku: 19.52 | Přečteno: 638 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Vrba

Horor na horách, aneb jak jsem se málem ztratil.

Prostě jsem se ztratil a plně si zatím stojím. Vím, že to není úplně „IN“, protože dneska frčí dělat ze sebe odborníka ve všem a na vše. Já si ale spíše lebedím ve všech svých nedokonalostech a nedostatcích.

20.9.2017 v 18:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Iva Apanasenková

Střet generací i kultur v Praze na Jiřáku

Pokud právě teď budete procházet náměstím Jiřího z Poděbrad v Praze, zažijete euforii ze střetu různých světů. Živo, radost, hudba, staří, mladí, děti, farmáři, maminky s kočárkama, Češi, cizinci.... Žádný problém.

20.9.2017 v 16:45 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 277 | Diskuse

Pavel Hruban

Duchovní otec mnohých

Svatý Pio z Pietrelciny je muž, který, ačkoli nikdy neopustil svůj klášter, ovlivnil a stále ovlivňuje spousty lidí.

20.9.2017 v 15:21 | Karma článku: 8.57 | Přečteno: 164 | Diskuse

Lukáš Fürst

Zajímám se o budoucnost

Touto myšlenkou jsem se nechal inspirovat od osobnosti, které si velmi vážím. "Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života." Charlie Chaplin

20.9.2017 v 15:05 | Karma článku: 6.87 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jana Slaninová

Snadný terč: stáří není jen noblesa a důstojnost

Vychovaná jsem v úctě ke stáří. Staří lidé jsou bytosti, které mají za sebou kus života i práce a ve tvářích mají vepsané radosti i strasti. O to horší překvapení bývá, když jsou tito lidé zjevně zlí.

20.9.2017 v 13:21 | Karma článku: 18.95 | Přečteno: 1043 | Diskuse
VIP
Počet článků 183 Celková karma 24.06 Průměrná čtenost 1040

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.