Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se mi vymkla oslava MDŽ

8. 03. 2017 9:20:37
Abyste si nemysleli; nikdy jsem tenhle svátek neslavila. Jen jednou...jednou jsem podlehla a skončila ve špitálu. Zkusit se má ale všechno, aby jeden potom nelitoval, že o něco přišel.

Bylo, nebylo, kdysi dávno, to jsem byla ještě mladá a hezká, vládl všude tuhý socialismus se vším tím marasmem kolem. MDŽ se slavilo, jak jinak, ve všech továrnách, kancelářích, jakož i v jednotných zemědělských družstvech tak nějak po soudružsku. Holky všeho věku dostaly rudý karafiát a všichni se ožrali. Na MDŽ byly povoleny mravy a leccos se v kolektivech odehrálo.

Já jsem se programově oslavám vyhýbala a rudý karafiát jsem odmítala. Jen ten jeden rok, tuším to bylo před...no, dávno to bylo, jsem podlehla. Domluvily jsme se s holkama z ústavu, že si uděláme dámskou jízdu. Jo, to vy vlastně nevíte, že jsem byla tři roky v ústavu; no jo, a se mnou tam bylo ve třídě ještě dalších jedenáct takových podobných. Ten ústav se jmenoval Školský ústav umělecké výroby a tři roky jsme tam my holky a kamarádky studovaly; dnes bychom byly DiS, představte si to.

Tak my jsme se tedy domluvily, že se onoho 8. března sejdeme u Nadi a zapaříme. Já jsem měla dost náročný den, jelikož jsem tvořila kvanta velikých poutačů a cedulí v pěti jazycích do Pakulu (pro neznalé Paláce kultury) na nějakou mezinárodní slezinu. Dalo mi to tedy zabrat, to vám povím. Byl to kupodivu kšeft (i v dobách socialismu se někdy vyskytl) a pracovali jsme na něm dva. Já a kolega Jirka. Museli jsme to ten den dorazit, neb kongres začínal druhý den a prakticky nám ty velké poutače rvali od rukou. Řeknu vám, měla jsem toho plný kecky, a to mě čekala ta dámská jízda v rámci MDŽ. Já vlastně zapomněla podotknout, že jsem byla tak trochu těhotná, termín jsem měla kolem 25. dubna. Takže ty poutače jsme tvořili vlastně tři. Jirka, já a moje břicho. Už od rána mi nebylo dvakrát, ale já byla drsná holka, co se jen tak nedá a všechno vydrží. Pracovat deset hodin v kuse a pak si ještě odskočit na mejdan. Brnkačka.

K večeru jsem dopsala poslední písmeno, zahodila štětec, narovnala záda a odkráčela na mejdan. Že mám sem tam kontrakce, jsem moc neřešila, jen jsem tedy pro jistotu zavolala kolegyni Jiřině, že kdybych se náhodou nedostavila druhý den do práce, že se dostavím asi až za dva roky, tak aby s tím počítala.

Na mejdan jsem dorazila poslední. Holky už byly rozjařené. Vzala jsem si hostitelku Naďu stranou a šeptla jí, že mám trochu problém. Kontrakce už byly pravidelné, ale holkám ať nic neříká, abych jim nekazila mejdan. Přece jenom by o mě měly starost. Takhle o mě měla obavy jen Naďa. Vydržela jsem to skoro do půlnoci, ale pak už nebylo zbytí. Musela jsem s pravdou ven. Holky rázem vystřízlivěly a začaly jednat. Kristýna zavolala manželovi, ten se dostavil, naložil mě a odvezl domů. Tam jsem zdolala našich poctivých pět pater, abych doma vzbudila exmanžela a oznámila mu, že jedu do porodnice.

„No jo, až tě ráno pustěj, tak kup rohlíky k snídani,“ zavrčel a otočil se zpátky ke zdi. Vůbec ho nenapadlo, že bych mohla rodit o šest týdnů dřív. Pomyslela jsem si něco o volovi a zavolala si sanitku.

Není to nic moc, když tak stojíte ve tři ráno před vratama do porodnice, saniťák zazvoní, vrata se otevřou a on vás šoupne dovnitř. Tam bylo živo, bylo nás víc, kdo jsme tu noc přiváděly na svět miminko, navíc byla porodnice v Podolí zavřená z důvodu malování, takže u Apolináře to vypadalo jako na Václaváku. Rušno, ale mně se to líbilo. Nebyla jsem sama...

„Už vidím vlásky, to bude fofr,“ oznámila mi sestřička na příjmu a měla pravdu. Můj syn Jakub se narodil ráno v sedm. Měl dvě kila a byl krásný. Maličký, ale krásný. Pan doktor mě ujistil, že by se stejně narodil dřív, že za to nemůžu. Šoupli ho na pár dnů do inkubátoru a domů jsme se vrátili za devět dnů.

Dnes je z mého synka chlap, co se mi fakt povedl, i když jsme spolu slavili jen jednou MDŽ. Jakube, všechno nejlepší k narozeninám!

Autor: Zuzana Zajícová | středa 8.3.2017 9:20 | karma článku: 23.25 | přečteno: 750x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Posilovnu nikdy!

Konečně! Konečně mi dala věda za pravdu!! Já to vždycky říkala, že pobyt v posilovně je ztráta času! Čas lze využít mnohem užitečněji!

22.3.2017 v 12:51 | Karma článku: 18.72 | Přečteno: 647 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Konečně mám pekáč buchet!

Dočkala jsem se a věřte, byla v tom léta dřiny a odříkání. No...odříkání není to správné slovo, to trochu kecám.

20.3.2017 v 9:54 | Karma článku: 19.28 | Přečteno: 595 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Trable mužů středního věku

Zářným příkladem takového muže je můj bratranec Aleš, zvaný Alda...Pokud bych měla mít bratra, pak bych chtěla, aby jím byl on. Brácha za všechny peníze.

15.3.2017 v 10:59 | Karma článku: 25.34 | Přečteno: 973 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Vypadáš jako Ovčáček

To jsem to dopracovala...vypadám jako Ovčáček...někdy je den, kdy bych měla zůstat v posteli a nevystrčit nos.

13.3.2017 v 10:37 | Karma článku: 19.00 | Přečteno: 529 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Kilo a půl kočičího? Ano, prosím

Můžu být vorvaná jak předvolební plakát, ale jak si dám kilo a půl kočičího, jsem v relaxačním modu. Zejména napětí šíje a smrtelná únava z lidí, opadají. Motorek mi jede v náručí a tlapky mi masírují hrudník v rytmu srdce.

24.3.2017 v 18:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 64 | Diskuse

Karel Trčálek

Islamistický teror vstupuje do nové fáze. Máme se na co těšit!

Putin sice odmítá spojovat terorismus s islámem, ale kdo ještě věří Putinovi? To už můžeme dát raději za pravdu londýnskému starostovi, že teror patří k velkoměstům stejně tak, jako třeba patří k domině bič

24.3.2017 v 17:41 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 224 | Diskuse

Milan Šupa

Žijeme ve svobodě, nebo v kapitalismu se socialistickou tváří?

Na současném kapitalismu středoevropského typu leží temný stín socialismu. Je totiž až fascinující, jak se historie opakuje. Neboť pokud jsme v minulosti byli vazaly východu, dnes jsme vazaly západu.

24.3.2017 v 15:15 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 331 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... závěr

...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

24.3.2017 v 13:44 | Karma článku: 8.71 | Přečteno: 205 | Diskuse

Jana Slaninová

Skončíme nemrtví/mrtví v klecích a v igelitech?

Izolovat, separovat, oddělit... V době propojení světa technologiemi, kdy je vidno z jedné polokoule na druhou až do talíře sobě navzájem, děje se oddělování lidí. Strachem.

24.3.2017 v 12:54 | Karma článku: 10.88 | Přečteno: 408 | Diskuse
Počet článků 147 Celková karma 22.18 Průměrná čtenost 1026

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.