Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se mi vymkla oslava MDŽ

8. 03. 2017 9:20:37
Abyste si nemysleli; nikdy jsem tenhle svátek neslavila. Jen jednou...jednou jsem podlehla a skončila ve špitálu. Zkusit se má ale všechno, aby jeden potom nelitoval, že o něco přišel.

Bylo, nebylo, kdysi dávno, to jsem byla ještě mladá a hezká, vládl všude tuhý socialismus se vším tím marasmem kolem. MDŽ se slavilo, jak jinak, ve všech továrnách, kancelářích, jakož i v jednotných zemědělských družstvech tak nějak po soudružsku. Holky všeho věku dostaly rudý karafiát a všichni se ožrali. Na MDŽ byly povoleny mravy a leccos se v kolektivech odehrálo.

Já jsem se programově oslavám vyhýbala a rudý karafiát jsem odmítala. Jen ten jeden rok, tuším to bylo před...no, dávno to bylo, jsem podlehla. Domluvily jsme se s holkama z ústavu, že si uděláme dámskou jízdu. Jo, to vy vlastně nevíte, že jsem byla tři roky v ústavu; no jo, a se mnou tam bylo ve třídě ještě dalších jedenáct takových podobných. Ten ústav se jmenoval Školský ústav umělecké výroby a tři roky jsme tam my holky a kamarádky studovaly; dnes bychom byly DiS, představte si to.

Tak my jsme se tedy domluvily, že se onoho 8. března sejdeme u Nadi a zapaříme. Já jsem měla dost náročný den, jelikož jsem tvořila kvanta velikých poutačů a cedulí v pěti jazycích do Pakulu (pro neznalé Paláce kultury) na nějakou mezinárodní slezinu. Dalo mi to tedy zabrat, to vám povím. Byl to kupodivu kšeft (i v dobách socialismu se někdy vyskytl) a pracovali jsme na něm dva. Já a kolega Jirka. Museli jsme to ten den dorazit, neb kongres začínal druhý den a prakticky nám ty velké poutače rvali od rukou. Řeknu vám, měla jsem toho plný kecky, a to mě čekala ta dámská jízda v rámci MDŽ. Já vlastně zapomněla podotknout, že jsem byla tak trochu těhotná, termín jsem měla kolem 25. dubna. Takže ty poutače jsme tvořili vlastně tři. Jirka, já a moje břicho. Už od rána mi nebylo dvakrát, ale já byla drsná holka, co se jen tak nedá a všechno vydrží. Pracovat deset hodin v kuse a pak si ještě odskočit na mejdan. Brnkačka.

K večeru jsem dopsala poslední písmeno, zahodila štětec, narovnala záda a odkráčela na mejdan. Že mám sem tam kontrakce, jsem moc neřešila, jen jsem tedy pro jistotu zavolala kolegyni Jiřině, že kdybych se náhodou nedostavila druhý den do práce, že se dostavím asi až za dva roky, tak aby s tím počítala.

Na mejdan jsem dorazila poslední. Holky už byly rozjařené. Vzala jsem si hostitelku Naďu stranou a šeptla jí, že mám trochu problém. Kontrakce už byly pravidelné, ale holkám ať nic neříká, abych jim nekazila mejdan. Přece jenom by o mě měly starost. Takhle o mě měla obavy jen Naďa. Vydržela jsem to skoro do půlnoci, ale pak už nebylo zbytí. Musela jsem s pravdou ven. Holky rázem vystřízlivěly a začaly jednat. Kristýna zavolala manželovi, ten se dostavil, naložil mě a odvezl domů. Tam jsem zdolala našich poctivých pět pater, abych doma vzbudila exmanžela a oznámila mu, že jedu do porodnice.

„No jo, až tě ráno pustěj, tak kup rohlíky k snídani,“ zavrčel a otočil se zpátky ke zdi. Vůbec ho nenapadlo, že bych mohla rodit o šest týdnů dřív. Pomyslela jsem si něco o volovi a zavolala si sanitku.

Není to nic moc, když tak stojíte ve tři ráno před vratama do porodnice, saniťák zazvoní, vrata se otevřou a on vás šoupne dovnitř. Tam bylo živo, bylo nás víc, kdo jsme tu noc přiváděly na svět miminko, navíc byla porodnice v Podolí zavřená z důvodu malování, takže u Apolináře to vypadalo jako na Václaváku. Rušno, ale mně se to líbilo. Nebyla jsem sama...

„Už vidím vlásky, to bude fofr,“ oznámila mi sestřička na příjmu a měla pravdu. Můj syn Jakub se narodil ráno v sedm. Měl dvě kila a byl krásný. Maličký, ale krásný. Pan doktor mě ujistil, že by se stejně narodil dřív, že za to nemůžu. Šoupli ho na pár dnů do inkubátoru a domů jsme se vrátili za devět dnů.

Dnes je z mého synka chlap, co se mi fakt povedl, i když jsme spolu slavili jen jednou MDŽ. Jakube, všechno nejlepší k narozeninám!

Autor: Zuzana Zajícová | středa 8.3.2017 9:20 | karma článku: 23.56 | přečteno: 769x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Příbuzná strýce Pepina

Ranní cesty příměstským busem jsou ponuré, přestože je za špinavými okny jaro a všude, kam oko dohlédne, svítí řepka.

29.5.2017 v 9:56 | Karma článku: 21.56 | Přečteno: 653 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Trochu o hypochondrech a taky o jednom doktorovi

Můj táta byl venkovský doktor. Bydleli jsme na konci nemocniční zahrady ve starém domě ještě s pěti dalšími doktorskými rodinami. Taková jedna velká doktorská rodina.

24.5.2017 v 10:06 | Karma článku: 29.51 | Přečteno: 759 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Novela zákona, která zachrání naše školství

Tuhle jsme s kamarádkou Renátou vzpomínaly na školu, tedy na naše první vzpomínky a zážitky z první třídy. Renáta mi vyprávěla o své učitelce, která kradla dětem svačiny.

17.5.2017 v 11:09 | Karma článku: 23.55 | Přečteno: 1042 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Jak jsem byla nevěrná

Někdy se to tak nachomejtne, že se dostanete do takové situace, ze které není úniku, a vy prostě musíte. Musíte být nevěrní!

15.5.2017 v 11:16 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 1463 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Mário Oláh

Ježiš Kristus = Lucifer

Kresťanská, slepo uctievaná modla zvaná Ježiš Kristus - tento spasiteľ sveta, s ktorým má podľa Svätého písma čoskoro prísť aj hromadná smrť, je nositeľom svetla - anjelom Luciferom, rannou hviezdou, zornicou.

30.5.2017 v 12:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 |

David Vlk

Miláčku prosím Tě, nemusím letos k moři???

To vybírání dovolené mi přijde jako sex bez vyvrcholení. Celej se rozněžníte pro ten romantický výhled, pro zahrádku na grilování, pro starobylé centrum a modrou hladinu. Manželka úplně taje a vypadá to dokonce na teplou večeři...

30.5.2017 v 11:16 | Karma článku: 27.64 | Přečteno: 860 | Diskuse

Štěpán Bicera

Sociálně slabí platí mnohonásobně víc za nájem

Přiznává v článku "Divoká cesta z poslední diskotéky" MF Dnes. Sociálně slabí se po nocích baví a potom celé dny prospí. Podle "sociálně neslabých" sousedů, Romové po nocích řvou. Během návratu z hospod se muži hádají a ženy ječí.

30.5.2017 v 11:04 | Karma článku: 32.22 | Přečteno: 821 | Diskuse

Helena Vlachová

I takto vypadá česká matka

Mateřství je jedna z nejkrásnějších poloh ženy. Žena bez dítěte je jako pláňka a být bezdětná může být život jen napůl

30.5.2017 v 5:44 | Karma článku: 17.33 | Přečteno: 914 | Diskuse

Jana Slaninová

Děťátka, podsvinčátka, zabouchnu před vámi vrátka!

Asi každý zná ten pěkný pocit, když je dobře uklizeno. Člověk polaská ten svinčíku prostý prostor okem a spokojenost je nasnadě. Chvilkami mám v současnosti dojem, že zařvu "Vaše uklizečka přišla, pár facek vám přinesla."

29.5.2017 v 21:49 | Karma článku: 18.91 | Přečteno: 632 | Diskuse
VIP
Počet článků 166 Celková karma 23.61 Průměrná čtenost 1030

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka)...

 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.