Stahovačky, samodržky a prsa z gelu
Já jsem byla naposledy na mysliveckém bále v Dolínku před deseti lety a tam jsem se tedy bez těchto naprosto nezbytných propriet obešla. Vlastně jsem ani netušila, že existují.
Naše televize slavila šedesát let a při této příležitosti se konal ples. Televizní ples byl pochopitelně každý rok, ale mě nikdy ani nenapadlo se zúčastnit. Neměla jsem chuť producírovat se mezi celebritami a snoby. V roce výročí byl ovšem ples pojednán jinak. Byl v Obecním domě a byl pro zaměstnance a dlouholeté spolupracovníky. Žádný politik.
Hned na začátku ledna jsem zjistila, že prakticky všichni se na ples chystají. Moje kolegyně a kamarádky řešily už měsíc šatičky, botičky, nehtíky, účesy. Fakt. Mě to nechávalo chladnou, leč zvědavost mi po třech týdnech kolem bujících příprav nedala. Jedné bezesné noci jsem se rozhodla, že to musím vidět. Že musím na ples. Moje váhání zúčastnit se proměnilo se ve skálopevné odhodlání poté, co jsem na vlastní oči spatřila prsa z gelu. Nic netušíc vstoupila jsem do kanceláře, kde se tísnilo několik dam různého věku. Centrem jejich pozornosti byla krabička a její obsah; prsa z gelu. Prsa z gelu, jak jsem byla poučena, jsou nezbytnou součástí róby plesající dámy. Tedy takové dámy, jež má na sobě šaty jako vánek, zakrývající jí ledva hrudník a prdelku. Bez ramínek, bez zádíček. Prostě sen. Jenže ten sen v žádném případě nepodpírá ňadra dmoucí, natož aby se nekývala při sebemenším pohybu! A zde přicházejí na řadu gelová prsa! Ta jsou – považte – samolepící a přilnou k ňadrům původním. Výsledek je perfektní! A tajemství modelek je odhaleno. Mají prostě podpěry umělé, co vypadají naprosto přírodně. Ať žije gel! Pokud vlastníte šaty s ramínky, leč nevlastníte velká ňadra, postačí podprsenka s prsama. Taková ta push up.
Do plesu zbývalo jen několik dnů a já neměla ani šaty, ani nic jiného. I vydala jsem se do skladu kostýmů. Tam mě paní kostymérka přejela znaleckým okem, prohrábla stojany a vylovila šatičky. Mně se zdály příliš úzké, leč paní kostymérka je znalkyně. Byly mi akorát. Koukala jsem se na sebe v zrcadle a usoudila, že když nebudu tři dny jíst, tak to půjde. Šatičky totiž těsně obepínaly a prozrazovaly každý ukrytý faldík, o viditelných nemluvíc. Naštěstí součástí šatiček byla ramínka i zádíčka, taky malé bolerko a šálička. Gelových prsou netřeba.
Šla jsem na konzultaci, co pod ně. I dozvěděla jsem se o existenci stahovaček a samodržek.
Stahovačky jsou kalhotky, co se do nich nasoukáte, ony vám stáhnou faldy a útroby a pokud neomdlíte a nebudete muset na záchod, bude to v pořádku. No a samodržky, to jsou zase punčošky, co samy pomocí lepícího rantlíku drží a nespadnou. Nemusíte mít nepohodlné punčocháče, podvazky, ani hnusné podkolenky. Takže když omdlíte z nedostatku kyslíku a sevřených útrob, způsobených stahovačkami, a budou z vás rvát všechny ty těsné vrstvy, není to taková hrůza, jako byste měli na sobě děsivé podkolenky.
Vyrazila jsem do obchodů. Tedy, řeknu vám, jedny stahovačky a jedny samodržky přijdou bratru na pěkný prachy! No ale nedalo se nic dělat, bez těchto nezbytností na ples nelze jít.
No a pak jsem se ocitla v Obecním domě uprostřed vší té nádhery. A přežila jsem a neomdlela, ale taky si nezatančila. No jo; nemůžu mít všechno. Ale bylo to velkolepé, to zase jo.
Zuzana Zajícová
Já i vy máme štěstí
Vzpomínáte si na žebračky, držící v náručí zcela apatické miminko? Vyrojily se hned po revoluci 1989 a vydržely na pražských ulicích pár let.
Zuzana Zajícová
Jak jsem šla do pekla
...a to ještě ke všemu o Velikonocích. Navíc jsem se vrátila v čase, a to všechno dobrovolně. Někdy je to třeba...
Zuzana Zajícová
Do tepláků!
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;
Zuzana Zajícová
Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)
Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.
Zuzana Zajícová
Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok
Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.
Zuzana Zajícová
Nejlepší večírky jsou ty, na kterých jsem nejmladší a nejkrásnější
Konec roku je zasvěcen večírkům. Scházejí se příbuzní, kteří na sebe nemají jindy čas, a kamarádi, aby se radovali, že se spolu dožili konce roku.
Zuzana Zajícová
Odešel jeden z nás...
Zemřel Josef Prouza... bloger a kamarád... další jeho články si už nepřečteme... poslední napsal 30. listopadu...
Zuzana Zajícová
Před vánocemi to houstne
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na ně prostě vykašlu. Jenže něco jiného je říkat si, a něco úplně jiného je holá skutečnost.
Zuzana Zajícová
Jen takový blogerský povzdech
Závidím svým blogerským kolegům. Není to nic k chlubení, ale je to tak. Stydím se, ale to je asi tak všechno, co s tím můžu udělat.
Zuzana Zajícová
Zač je v Pardubicích perník aneb Sraz blogerů v San Piegu
Blog neslouží jen k psaní blogů, ale taky k seznámení a posléze k utvrzování kamarádství pravidelně dvakrát za rok
Zuzana Zajícová
Jak jsem se odvážila navštívit blešák
Jsou místa, která jsem nejen nikdy nenavštívila, ale navštívit ani nechci. Pokud se ovšem ve mně sem tam neprobudí moje potlačovaná dobrodružná povaha.
Zuzana Zajícová
Jak jsme bydleli na zámku
Konečně se mi splnil sen. Poznala jsem, jaké to je, bydlet na zámku, a já vám o tom podám pravdivou zprávu.
Zuzana Zajícová
Desatero slušného chování aneb Jak si nikdy neutrhnout ostudu
Ledva jsem počala rozum brát, naučila mě maminka, kterak se chovat ve společnosti, abych si neutrhla ostudu. Já vás nyní s maminčiným desaterem seznámím.
Zuzana Zajícová
Jak jsem se ocitla na krok od nebe...
... a se mnou i kamarádi, co s nimi zpívám ve smíšeném sboru Gaudium Praha. Je to nejlepší způsob, jak přivítat léto. Odjet tam, kde je to jen kousek, a jste v nebi.
Zuzana Zajícová
Co to pořád mají české celebrity s těmi důchody?
Každou chvíli na mě na internetu vykoukne stížnost ohledně výše důchodu. Tu Vondráčková, pak zase Žilková nebo Obermaierová...
Zuzana Zajícová
Podvazky, punčochy, punčocháče, a taky podprsenky
Být krásnou a žádoucí, to dá někdy po čertech práci. Když jsem byla malá, dost mě děsilo, že budu muset nosit punčochy a podprsenku. Zavánělo mi to středověkou mučírnou.
Zuzana Zajícová
Cucflek (pojednání, hodící se k pučícímu jaru)
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili, a těch je mi líto.
Zuzana Zajícová
Jak jsme se srazili my, co spolu tady na blogu kamarádíme
Stalo se tradicí, že se dvakrát ročně sejdeme, protože nám prostor zde na blogu nestačí. Musíme všechno probrat in natura a ještě u toho probírání stihneme objevovat krásy naší rodné hroudy.
Zuzana Zajícová
Luxování a mytí nádobí je asexuální
Moudro, jež vypadlo z pusy herečky Terezy Brodské, mě donutilo k hlubokému zamyšlení, jak na tom vlastně jsem já, škopek nádobí, vysavač a sex.
Zuzana Zajícová
Volha a já
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 428
- Celková karma 30,65
- Průměrná čtenost 1261x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz