Poprvé je to vždycky nervák

5. 12. 2016 9:36:05
Ono teda jak co, žejo. Dnes se svěřím s náročným návratem do pracovního procesu po takřka měsíční pauze, co utekla jako nic.

To se trochu rozkoukáte, pohovoříte s novými známými, necháte se obskakovat vlídným personálem lázeňským, a najednou je konec. Konec a šup zpátky do všedního života běhu!

Vloni jsem to nevychytala. Vloni jsem byla ještě nezkušená a hned po návratu z lázní jsem kvačila do práce. Chyba, přátelé! Moje zádíčka i krček silně protestovaly proti tak hrubému zacházení. Letos jsem už byla zkušená a do práce jsem šla po několika dnech odpočinku. Tedy...odpočinku...jak se to vezme. To jsem musela uklízet, vařit, prát, žehlit, zvířátkům se věnovat, na procházku s panem Zajícem a Besinkou chodit, ale nemusela jsem vstávat v půl šestý a nemusela jsem viset na tyči v dopravním prostředku.

Každá sranda jednou končí a mě čekal v pondělí návrat do kanceláře. Manžel mi v neděli prozradil, že musí navštívit paní zubní doktorku, a že mě do práce vezme autem. Považte, nebudu se muset trmácet temnou nocí narvaným autobusem, povezu se osobním vozem!

„Vyjedeme ve čtvrt na sedm,“ upozornil mě manžel.

Vstala jsem jako obvykle v půl šesté – na rozdíl od loňského roku jsem nezaspala. Pan Zajíc vstal dřív, protože je zodpovědný a musí se taky holit na bradě, což já nemusím. Jenže když on vstane dřív, je zde problém. Problém se týká našeho vztahu k žaluziím. Já je vytahuju, až když jsem plnohodnotně oděná, kdežto manžel je vytahuje okamžitě po vypotácení z postele. Takže když já vylezu později, jsou žaluzie vytažené, leč já neoblečená. Taky žaluzie v naší pidi koupelničce, co se nachází v přízemí a okno má do ulice, jsou vytažené. Když si toho všimnu, znovu je zatáhnu. Když ne, mají sousedi a kolemjdoucí podívanou, kterou jim nezávidím.

V pondělí byly vytažené a já jen podotkla na adresu manželovu, ať je příště nechá dole, aby sousedi neměli újmu. To jsem si dovolila dost. Nato manžel opáčil, ať se vzpamatuju a koukám makat, protože on odjíždí během několika vteřin. Byla jsem oblečená, tak jsem popadla tašku se svačinou, abych v té práci hned první den nestrádala, a taky knížky na vrácení do knihovny, když jedu autem a ne sockou, kabelku a mazala jsem k vratům. Výjezd byl přesně v šest patnáct.

Cesta nebyla romantická. Byla...no, měla jsem jet tím autobusem, vám povím. Vyjeli jsme sice včas, ale takových bylo! Jelikož manžel neposlouchá zelenou vlnu nebo jak se to jmenuje, jeli jsme tam, kam jsme jet neměli. Řeknu vám to takhle: před Pavlákem jsme byli v devět! Normálně jedeme z místa A – náš baráček, do místa B – Kavčí hory, tak pětadvacet minut. Kalamita na všech frontách a na Pavláku ta největší. Prasklo tam potrubí. V našem autě se dalo napětí krájet. Udělala jsem jedinou rozumnou věc; auto jsem opustila a vydala se na metro. Cestou jsem trochu pofňukávala, ale těšilo mě, že jsem nejspíš v lázních zhubla, protože mi byly trochu volné kalhoty.

V práci byl klid a mír a nikdo se nezlobil, že jdu hned první den do práce pozdě. V poště jsem nalezla kromě stovek rozličných mailů i jeden od šéfa, co mě hodil do klidu. Vánoční večírek bude! Všechno je v pořádku. Teda až na jednu maličkost; jak na mě manžel houknul, že za pár vteřin odjíždí, nějak jsem nedotáhla svůj outfit. Kalhoty mi nebyly volné následkem úbytku hmotnosti, nene. Neměla jsem je zapnutý a pásek taky ne, ten za mnou vlál a je záhadou, že jsem ho neztratila...zítra, přátelé, jedu sockou, a pak bude teprve všechno v pořádku. Jo, a pokud půjdete ráno kolem našeho domu, mrkněte se, jak jsou na tom žaluzie.

Autor: Zuzana Zajícová | pondělí 5.12.2016 9:36 | karma článku: 23.25 | přečteno: 469x

Další články blogera

Zuzana Zajícová

Do tepláků!

Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka;

4.3.2024 v 12:42 | Karma článku: 31.48 | Přečteno: 1218 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Voní člověčinou….prokristapána! (Malé vědecké pojednání o jistých termínech)

Všichni jsme lidi. No a jeden každý z nás je člověk. V každém člověku pak je srdce a duše. V některých pak srdíčko a dušička. Jeden by nevěřil, co všechno se v nás najde. A ještě ke všemu voníme člověčinou.

26.1.2024 v 12:14 | Karma článku: 23.74 | Přečteno: 618 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Spala jsem s Mozartem aneb Jak na Nový rok, tak po celý rok

Která z vás může říct, že spala s Mozartem? Hádám, že žádná! Mně se to povedlo, jen teda nevím, jestli bych to chtěla po zbytek roku.

2.1.2024 v 12:48 | Karma článku: 32.15 | Přečteno: 1709 | Diskuse

Zuzana Zajícová

Nejlepší večírky jsou ty, na kterých jsem nejmladší a nejkrásnější

Konec roku je zasvěcen večírkům. Scházejí se příbuzní, kteří na sebe nemají jindy čas, a kamarádi, aby se radovali, že se spolu dožili konce roku.

19.12.2023 v 8:21 | Karma článku: 27.22 | Přečteno: 718 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 271 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 469 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 113 | Diskuse
VIP
Počet článků 426 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1229

Nejradši mám chleba se sádlem. A taky ráda píšu.

...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak  umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)

Píšu i zde:

Profil uživatele | i60.cz

 

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...